Jak se vyrábějí pneumatiky v nejefektivnější továrně světa

Stařičký mikrobus poskakuje po rozbité silnici uprostřed ničeho a březových lesů a depresivní atmosféru doplňuje hustá chumelenice. Je polovina května a něco takového tady místní nepamatují. Míříme do šedesátitisícového Vsevoložsku, vzdáleného půl hodiny od Petrohradu, druhého největšího města Ruské federace. Pokud vás zajímá historie, asi víte, že Vsevoložskem vedla během druhé světové války důležitá zásobovací trasa pro obléhaný Leningrad nazvaná Cesta života.

Kvůli historii tady ale nejsme. Naším cílem je továrna na pneumatiky Nokian. Vyrábí se zde od roku 2005, letos by kapacita měla dosáhnout 17 miliónů vyrobených zimních a letních pneumatik pro osobní vozidla. Jde tak o jeden z největších výrobních závodů v Evropě.

Není to nejnovější fabrika na výrobu pneumatik v Rusku (kde mimochodem vyrábějí všechny gumárenské společnosti), z hlediska efektivity je na tom ale v porovnání s ostatními nejlépe. Vždyť těch 17 miliónů pneumatik tady ročně vyrobí pouhých 1418 pracovníků (z toho dělníků: 1156). Každý ze zdejších zaměstnanců tak ročně vyrobí skoro 12 tisíc plášťů.

Značná část práce je automatizovaná, po výrobních halách, kde to typicky smrdí kaučukem, se pohybují kromě lidské síly samočinně řízené přepravníky. A už od samotného počátku je valná část práce ponechána strojům. Zdejší závod zimní a letní pneumatiky na osobní automobily vyrábí kompletně - od zpracování kaučuku, po vlastní výrobu a následné testování. Samotný vývoj ale v Rusku neprobíhá; vše ohledně vývoje a testování nových pneumatik se děje ve Finsku.

Vyrobit pneumatiku není nic jednoduchého. Začátkem při výrobě automobilové pneumatiky je příprava směsi, kdy je ke kaučuku přidáno na 40 dalších látek. Po vychladnutí se hmota rozřeže na malé kusy. Na dalších linkách vzniká vnitřek pneumatiky a kord z ocelového drátu. Robot následně zkompletuje všechny díly pneumatiky, předposledním krokem je pak upečení v peci, kde je teplota kolem 150 stupňů Celsia.

Pneumatiky mají odlišnou směs, liší se podle zemí, respektive klimatu, kam jsou určeny. Platí tedy, že pneumatika pro ruský trh má jiné složení než pneumatika třeba do České republiky. Z ruské továrny ve Vsevoložsku se vyveze 70 procent vyrobených pneumatik.

Pneumatiky vyrobené zde v Rusku by měly mít stejnou kvalitu jako ty vyrobené o pár desítek kilometrů západněji, ve Finsku. Obdobný je i podíl zmetkovosti. Markantní rozdíly mezi oběma továrnami ale samozřejmě najdete: ve finském Nokianu se nepracuje o víkendech a směna trvá osm hodin. Zde, uprostřed ničeho v největší zemi světa si zaměstnanci sami odhlasovali, že chtějí pracovat ve 12hodinových směnách sedm dní v týdnu. Dělníci zde berou 800 euro měsíčně (cca 22 tisíc korun).

Ve Vsevoložsku je podle šéfa Nokianu, Andrei Pantioukhova, který nás provedl továrnou, nezaměstnanost pouhá 0,3 procenta, v samotném Petrohradu pak jednoprocentní. Většina zaměstnanců zde podle Pantioukhova pracuje sedm a více let. Pro své zaměstnance zde má Nokian dvě vlastní školky a byty pro 343 rodin.

A Nokian nebude pneumatiky vyrábět pouze v domovském Finsku a v Rusku, ale i v USA. Firma již vybrala vhodné pozemky v Tennessee a v roce 2020 po investici 360 miliónů dolarů (7,2 miliardy korun) se zde začne vyrábět. Bude to relativně malá výroba, čtyřikrát menší než v Rusku s roční produkcí cca čtyři milióny pneumatik.