Tohle auto mělo nápad a švih už v minulé generaci. Mělo prostě něco navíc, co ostatní městské vozy neměly. Tak proč jich je tak málo? Bohužel to je tím, že Honda se nikdy neúčastnila „výprodejové ligy“ a nabídka motorizací byla vždy proti konkurenci slabá.

Jak je to s novou generací? Úplně stejně. Ne-li ještě o kousek hůř. Vždyť nabídka motorizací se smrskla na jediný agregát, a to třináctistovku i-VTEC, která prý má spotřebu dvanáctistovky a výkon čtrnáctistovky. Tolik z oficiálních zdrojů. Jak je to doopravdy? Počkejte si na to až za několik odstavců. Dostaneme se k tomu.

 Malý fešák

Honda Jazz je vysoké a malé auto. Výhoda téhle konstrukce je ta, že lidé uvnitř víc sedí, takže místa pro kolena je na zadních sedadlech dost a dost. Za 190 cm vysokým řidičem si sedl stejně velký muž a před koleny měl ještě na dva prsty rezervu. Omezuje auto někde? Ne, neomezuje. Všude je místa dost. Na lokty, ramena, hlavu. Je to takový prostorový zázrak. Snad jen tři vedle sebe si na zadních sedadlech nesednou, ale to bychom chtěli opravdu zázraky.

Honda Jazz

Honda Jazz

FOTO: LL

Kufr tak akorát

Kufr tak akorát

FOTO: LL

Kufr má objem 354 litrů. Není to málo. Opravdu ne. Tenhle kufr je totiž skvěle využitelný ve všech směrech. Není ani mělký, ani úzký. Má prostě ideální rozměry. A pak je tu ještě tradiční vychytávka Hondy, která neustále překvapuje a dokáže nadchnout i po letech. Sedáky zadních sedadel lze jednoduše zvednout a zaaretovat, takže místo nich vznikne velký prostor, kam klidně strčíte golfky, květinu, velký balík,…

Nejlepší vychytávka - vyklápěcí sedáky

Nejlepší vychytávka - vyklápěcí sedáky

FOTO: LL

Přístrojová deska je zajímavá. Na první pohled bychom chtěli říct, že plasty jsou příliš tvrdé a nápaditost tu moc není. Ale najednou se rozsvítí infotainment (velmi intuitivní a rychlý) a klimatizace a my zjišťujeme, že ty plasty jsou vlastně dotykový displej, protože až na dvě výjimky se vše ovládá dotykově. Co dalšího překvapí je například zdířka HDMI konektoru nebo místo pro pití mezi volantem a dveřmi.

Konečně ten motor

A tak se pojďme podívat na ten motor. Jeho výkon 75 kW při 6000 ot./min a točivý moment 123 Nm se zdají celkem normální. Ale ještě jednu hodnotu jsme vám dlužni – vrchol toho točivého momentu totiž leží u 5000 ot./min! Ano, je to typická vysokootáčková Honda. Motor se rád vytáčí a je třeba ho k tomu i trochu nutit, aby chytnul tu správnou sportovní slinu.

Bohužel naše auto mělo k motoru připevněnou převodovku s proměnným převodem, tedy variátor. Proč bohužel? Minulý týden jsme testovali Subaru s tímtéž, ale tam jsme konstatovali, že jde o variátor nejlepší na trhu, zatímco následující vůz na něj mít nebude. Opravdu nemá. Tenhle variátor od Hondy bohužel hodně kazí dojem z tak příjemného auta.

Typický motor Honda - hurá do otáček!

Typický motor Honda - hurá do otáček!

FOTO: LL

Vyzkoušeli jsme ho dostatečně ve městě, na okreskách i na dálnici. A zjistili jsme, že s ním kamarádit nebudeme. Kdybychom ho chtěli charakterizovat, tak větou „hodně řve a málo jede.“ Že se snaží motor vytáhnout k vyšším otáčkám je u tohoto agregátu celkem pochopitelné. Jenže stačí jen lehce přišlápnout plyn, třeba při akceleraci, a motor pohonného soustrojí se rozječí jak plynová turbína (odhlučnění by chtělo ještě trochu doladit) a auto v poklidu jede. Jede, nikoliv zrychluje.

Aby opravdu zrychlovalo, je lepší pádly pod volantem raději podřadit. Jistě, tohle miniautíčko má i pádla. Jenže převodovka za chvíli usoudí, že ona to umí lépe a začne zase ovládat všechno sama. A tak nastupuje sportovnější mód, kde už tolik do zařazeného převodového stupně nekecá.

Třeba na dálnici jsme se raději spokojili se 120 km/h, protože další zvyšování rychlosti už prostě bylo pro naše uši a trpělivost moc. Za nás tedy bude jednoznačně lepší sáhnout po šestistupňovém manuálu.

Překvapivě dobrý

Další kapitolou je podvozek auta. Na první dojem se zdá, že je auto trochu rozskákané a neklidné. Ale pak si řidič uvědomí, že vlastně je to tím, že jede po komunikaci, která je rozstřílená jak po náletu. Jiná auta tu atakují ploténky výrazně víc. Aha! Podvozek je naladěný výrazně měkce a pohodlně. Přitom s tím nekoresponduje hodně přímé řízení. V celku se však jedná o velmi příjemnou kombinaci. Jen vysoké těžiště karoserie naklání auto v zatáčkách víc, než je tomu u konkurence, ale poslat vůz na mez je i tak hodně těžké.

Honda Jazz

Honda Jazz

FOTO: LL

Ve výsledku tu máme výborné auto, kterému bychom ale vymontovali variátor a namontovali šestikvalt. I spotřeba by se určitě srovnala. Nám palubní počítač po vyjetí celé nádrže hlásil 6,8 l na 100 km. S manuálem bychom ho brali všemi deseti. Jen kdyby nestál v základní výbavě 373 900 Kč a v naší nejvyšší 480 900 Kč.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Motor:1318 ccm, čtyřválec, zážehový
Max. výkon:75 kW při 6000 ot./min
Max. točivý moment:123 Nm při 5000 ot./min
0–100 km/h:11,2 s 
Nejvyšší rychlost:190 km/h
Průměrná spotřeba:5,0 l/100 km
Pohotovostní hmotnost:1063 kg
Poháněná náprava:pohon předních kol
Cena základní verze:373 900 Kč
Cena s testovanou motorizací: 480 900 Kč