Profesor John DeCicco z Ústavu pro energetiku, který výzkum vedl, se soustředil na celý cyklus výroby biopaliv, tedy nejen na to, co vypouští do vzduchu auta poháněná třeba biolihem, ale i na to, jak takový biolíh vznikl.

Zjistil, že posledních jedenáct let pracují regulační orgány USA s nesprávnými daty. Podle něj bylo zapotřebí analyzovat zemědělskou půdu a co se s ní děje. Od roku 2005, kdy vláda vydala nařízení o implementaci biopaliv, se rozrostla produkce kukuřice a sójových bobů, určených pro výrobu biopaliv, trojnásobně. Přitom podíl oxidu uhlíku klesl jen o 37 procent.

Celý proces dopravy, sázení, údržby, sklízení a přetváření totiž výrazně převyšuje ekologickou zátěž (uhlíkovou stopu), kterou za sebou zanechává proces těžby, dopravy a výroby z klasické ropy. „Pokud jde o emise, tak se ukazuje, že biopaliva jsou horší než benzín,“ shrnul výsledky John DeCicco.

DeCicco ale čelí i kritice, že jeho výzkum financoval Americký petrolejářský institut (API), který se snaží biopaliva z trhu vytlačit. Profesor na tyto námitky odpověděl, že API byl jediný sponzor, který chtěl tento nezávislý výzkum financovat.

Výsledky mu také daly argumenty proti Agentuře pro ochranu životního prostředí, která podle něj nepracuje tak, jak by měla. Sama agentura si totiž nezadala žádnou studii o dopadu biopaliv na životní prostředí už více než šest let, přitom zákon určuje, že tak má činit každé tři roky.