Původně knihkupec Klement zahájil v roce 1895 v Mladé Boleslavi s několika dělníky a třemi obráběcími stroji výrobu jízdních kol Slavia.

Jedním z impulzů, které Klementa přivedly k výrobě kol, byla odpověď ústecké filiálky německé továrny Seidel & Naumann na jeho česky psanou žádost o opravu kola Germania. Jestliže chce odpověď, musí ji napsat v pro ně srozumitelné řeči, stálo v dopise. Klement se tedy rozhodl vyrábět a montovat kola sám.

Začalo to motocykly... úspěšně

Klement se záhy spojil s technikem a turnovským výrobcem kol Václavem Laurinem. Později prodal knihkupectví a utržené peníze investoval do továrny, ve které začali v roce 1899 vyrábět motocykly a motorové tříkolky. Stroje značky Laurin & Klement si brzy získaly skvělou pověst v celé Evropě, zvláště poté, co český závodník Václav Vondřich na jednom z nich v roce 1905 zvítězil v tehdy nejvýznamnějším silničním závodě motocyklů v Dourdanu ve Francii.

Zatímco Laurin se jako technický ředitel staral především o chod firmy, Klement coby generální ředitel dokázal plně využít svůj obchodní talent a manažerské schopnosti k rozvoji podniku. Mimo jiné podporoval účast v motoristických závodech a úspěchů pak využil k propagaci firmy.

Škoda Hispano Suiza, druhý zleva první československý prezident T. G. Masaryk. Snímek z roku 1926.:. Škoda Hispano Suiza, druhý zleva první československý prezident T. G. Masaryk. Snímek z roku 1926. Foto: Škoda Auto

Již v roce 1905 tak společnost mohla vedle 14 typů motocyklů zahájit výrobu osobních automobilů a později i lehkých nákladních vozů. Prvním vozem automobilky se stala v roce 1905 dvousedadlová voituretta Laurin & Klement typ A, symbol automobilismu počátku století. Těchto dvouválců s pohonem zadních kol se za dva roky vyrobilo 44 kusů.

V roce 1907 zaměstnávala společnost L&K již přes 600 zaměstnanců.

Užitková vozidla od roku 1909

V roce 1909 se firma L&K pustila do výroby užitkových vozidel, přibyly typy osobních i nákladních vozidel. Firma se stala největší automobilkou v Rakousko-Uhersku, přičemž většinu produkce vyvážela, především do Ruska a všech částí habsburské monarchie, ale i do Japonska či Jižní Ameriky.

Klement si uvědomoval sílící konkurenci, evropské výrobce začala ohrožovat hlavně produkce amerických firem. Proto již v roce 1911 navrhoval kooperaci automobilových výrobců v monarchii, sjednocení výroby dílů a jejich typizaci.

Škoda 633 Cabrio, vyráběná v letech 1931 až 1934.:. První automobil ve střední Evropě, píše se rok 1907. Foto: Škoda Auto

V poválečných letech se firmě nepodařilo navázat na předválečný technický vývoj. Rovněž sílila konkurence, především Tatry a Pragy, firmu brzdila i ztráta někdejších trhů, malá sériovost výroby a nakonec i požár v roce 1924. V roce 1925 tak zakladatelé automobilku prodali plzeňské Škodovce. Za zhruba 20 let vyrobila téměř 13 500 vozů.

Klement se však i poté angažoval v automobilovém průmyslu. Stal se členem správní rady a generálním radou Škodových závodů. Mimo jiné usiloval o celní ochranu československého automobilového průmyslu.

Poté, co 13. srpna 1938 zemřel, připadla většina jeho majetku spolkům a nadacím.