Tento vůbec první soudní proces s manažerskými špičkami koncernu Volkswagen má velkou provázanost na německou politiku. Pětašedesátiletý Hartz totiž v minulosti proslul jako špičkový manažer a poradce exkancléře Gerharda Schrödera pro tvrdé reformy pracovního trhu, jež i přes určité zředění fungují dodnes. Navíc změny, které nabízel Hartz vládě, koncernu a zaměstnancům byly přímo spojeny s úplatkářskou aférou nejvyšších odborových předáků.

Skandál předloni odstartovalo odhalení, že personální šéf dceřiné Škody Auto Helmuth Schuster a manažer VW Klaus-Joachim Gebauer žádali úplatky za zakázky a cestou nastrčených firem převáděli peníze na svá vlastní konta. Pak se dospělo i k delikátním odhalením návštěv nevěstinců a zábavných cest na útraty VW.

Za žalované skutky může Hartz dostat až pět let vězení. Právníci ale soudí, že vyvázne s podmínkou. Už i proto, že se neobohacoval. Hartz údajně cítí velký stud. Aby zabránil před soudem přetřásání špinavých historek o zábavě s prostitutkami na útraty koncernu, dohodli se advokáti se státními žalobci na tom, že ze žaloby nevěstince vyjmuli. Za to Hartz slíbil, že objasní fungování korupce a přizná se. Před soudní budovou dnes demonstrovalo několik osob, které žádaly tvrdé potrestání.

Podplácel šéfa zaměstnanecké rady i jeho milenku

Hartz je žalován za 44 případů zpronevěry. Přiznáním si ušetřil trapná vystoupení pochybných svědkyň, ale i vleklý proces. Líčení bylo stanoveno na pouhé dva jednací dny a 25. ledna by soud měl vynést rozsudek.

Dohoda s prokuraturou také ukazuje, kde spočívá jádro skandálu VW, a to v kuriózním kupování vlivné podnikové rady. Jinými slovy ve vyřazování těch, kdo o chodu koncernu spolurozhodovali jménem zaměstnanců.

Podle žaloby Hartz podplácel v letech 1994 až 2005 šéfa zaměstnanecké rady, taktéž trestně stíhaného, Klause Volkerta, který postupně inkasoval 1,95 milionu eur (55 milionů korun). Dalšími 400.000 eury si přilepšila Volkertova brazilská milenka. K realizaci plateb Hartz využil tehdejšího personálního manažera Gebauera.

Hartz je otcem čtyřdenního pracovního týdne

Proces s Hartzem je jen úvodem právní dohry koncernového skandálu. Vyšetřovatelé si vzali na mušku 14 obviněných, mezi nimiž nedávno uvízl také sociálnědemokratický poslanec Hans-Jürgen Uhl. Také on se mimo jiné účastnil erotických dýchánků na útraty VW.

Právně a politicky zajímavé není ani tak žalování Hartze za zpronevěry, nýbrž za zvýhodňování špiček podnikové rady. V německé justiční praxi to zatím nemá obdoby.

Korupci odborářů umožnila přezaměstnanost v koncernu na počátku 90. let, kdy tehdejší nový šéf VW Piëch hledal řešení. Nabídl mu ho Hartz, jenž vymyslel s Volkertem zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Požehnání rady dostal mimo jiné i sporný nákup luxusních značek Bugatti a Lamborghini.

Z tohoto modelu měli podle médií užitek všichni: podnik, který nekontrolovali zaměstnanci, podniková rada, zaměstnanci sami a také politika. Tu představoval velký akcionář - německá země Dolní Sasko, kterou v dozorčí radě tehdy zastupoval pozdější kancléř Schröder.