Kmenové buňky ale také umějí výrazně snižovat bolestivost kloubů. Na rozdíl od jiných způsobů léčby přitom nezatěžují organismus nežádoucími účinky.

„Pravidelné užívání analgetik má negativní vliv na lidský organismus. Při buněčné terapii artrózy jsou používány vlastní buňky, a tělo tak není zatěžováno vedlejšími účinky. Celý zákrok přitom trvá jen pár hodin,“ vysvětluje RNDr. Zuzana Dudášová ze společnosti Cellthera, která se zabývá buněčnou terapií.

„Dopoledne je za místního znecitlivění pacientovi odebráno z břišní nebo stehenní oblasti potřebné množství tuku. Ten následně zpracují vyškolení odborníci ve specializované laboratoři a získají z něho buňky obsahující také velké množství kmenových buněk. Po zákroku jde pacient domů a po týdnu šetřícího režimu může bez problémů začít s aktivním pohybem. Pozitivní účinky této metody, jako jsou menší bolestivost a ztuhlost kloubu, se dostaví po několika týdnech od zákroku a vydrží zpravidla déle než rok,“ dodává expertka.

Rok po aplikaci kmenových buněk bylo možné pozorovat zlepšení přibližně u 80 % pacientů.

Účinky buněčné terapie dokládá mezinárodní výzkum, který byl veden týmem českých vědců a lékařů. Studie byla prováděna na rozsáhlém vzorku 1128 pacientů, kteří trpěli středně pokročilým až závažným stupněm osteoartrózy kloubů. Rok po aplikaci kmenových buněk bylo možné pozorovat zlepšení přibližně u 80 % pacientů. Pacienti oceňovali zejména snížení nebo úplnou eliminaci bolestí kloubů bez potřeby analgetik.

Účinnost léčby

„Cílem této terapie je v případě artrózy snížení zánětlivého procesu a zlepšení výživy kloubů. Výhodou pro pacienty jsou zejména minimální vedlejší účinky této metody a snížená spotřeba protizánětlivých léků (nesteroidní antiflogistika) a analgetik, která při dlouhodobém užívání mohou vést až k tvorbě žaludečního vředu, k ovlivnění krvetvorby nebo k poškození jater a ledvin,“ vysvětluje primář MUDr. René Moster, CSc., ze společnosti Revmacentrum MUDr. Mostera, s. r. o. v Brně.

Bohužel ale ani samotná buněčná terapie lidi nemusí zcela ochránit před rozsáhlejším poškozením kloubu a případnou kloubní náhradou. „Léčba kloubní artrózy musí být vždy komplexní. Velmi závisí na závažnosti kloubního onemocnění, celkovém stavu pacienta i na jeho životním stylu,“ vysvětluje primář Moster.

„Tato metoda není v žádném případě alternativou umělé kloubní náhrady. Hlavním smyslem využití bioterapie není vyloučení nutnosti operace umělou kloubní náhradou, ale zlepšení životního komfortu s vlastním kloubem a maximální prodloužení životnosti vlastního pohybového aparátu,“ dodává primář.