Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek na úkor jiných složek krve. Onemocnění má dva typy. Akutní leukémie může postihnout lidi bez rozdílu věku a chronickou zaznamenáváme především u pacientů starších 55 let.

Léčba obvykle probíhá pomocí chemoterapie, jejímž cílem jsou hlavně nádorové buňky rozseté po celém těle, ale částečně i zdravá kostní dřeň, ve které vznikají. Lékaři odebírají části nemocných kostní dřeň, respektive zárodečné kmenové buňky. Snaží se tím zlepšit výsledek standardní chemoterapie. Vezmou ji buďto samotnému pacientovi, nebo jeho dárci. Následná agresívní chemoterapie většinou zbaví tělo i zárodků rakoviny, které hrozí návratem nemoci.

Poté pacient dostane infuzi: s vlastní kostní dření (lékaři sledují, jestli se přihojí tam, kde má, a tak jak má) nebo s dření od dárce. Tento postup se nazývá transplantace kmenových buněk kostní dřeně. Malé děti pak mohou obdržet pupečníkovou krev.

Nejtěžším obdobím pro nemocné bývá jednak čekání na vhodného dárce kostní dřeně a pak i čas po samotné transplantaci, kdy se organismus vyrovnává s cizí tkání v těle. Lékaři bojují s imunitním systémem, aby kostní dřeň dárce nevnímal jako nepřátelskou tkáň a nebojoval s ní.

K tomu je důležitá i co možná nejdůležitější shoda darované dřeně. Proto lékaři hledají dárce nejprve mezi příbuznými nemocného člověka, kde je větší šance na značnou shodu. Teprve pak pátrají v registrech s tisíci, a dnes už vlastně milióny, lidí po celém světě.

Odběr kostní dřeně dnes už nebolí

Mnoho lidí se mylně domnívá, že lékaři odebírají dřeň pomocí vpichů do pánevní kosti, což bývá bolestivé a přece jen časově náročné. Tento způsob odběru se však využívá už jen velmi málo. Mnohem častěji je dárci aplikována injekce se speciální látkou, která zvýší počet zárodečných kmenových buněk vyplavených z dřeně do krve.

Pak dárce napojí žilně na speciální přístroj, který tyto buňky oddělí od ostatních složek krve. Ta potom putuje zpátky do žil svého majitele. Podobně jako tomu je třeba při odběru krevní plazmy v dárcovských centrech.

Dalším zdrojem kmenových buněk může být pupečníková krev. Tu obvykle daruje matka v porodnici. Lékaři jí odebírají malé množství z pupečníkové šňůry krátce po porodu. Samozřejmě s jejím předchozím souhlasem.

Proč je kostní dřeň tak důležitá?

Vznikají v ní zárodečné kmenové buňky, které se mohou proměnit v jakoukoliv jinou buňku. Také se v ní tvoří krev, tedy hlavně červené a bílé krvinky nebo krevní destičky. Tyto tři složky krve mají pro nás zásadní význam. Červené krvinky dopravují k buňkám kyslík a odvádějí z nich kysličník uhličitý. Bílé krvinky tvoří základ naší imunity. Krevní destičky mají na starosti srážlivost krve.

Být v registru ještě neznamená, že je jedinec i dárce

Registr dárců dřeně je seznam zdravých dobrovolníků, ochotných darovat v případě potřeby malou část svých krvetvorných buněk k záchranné transplantaci anonymně komukoliv, kdo by tuto pomoc potřeboval.

Při vstupu do registru je jedincům odebrán jen malý vzorek krve, jenž stačí pro posouzení shody. Teprve když je vyhovující, přistoupí lékaři k odběru potřebného množství dřeně. Ve většině případů k tomu nikdy nedojde.

Kostní dřeň může darovat zdravý jedinec ve věku 18-35 let. Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je u nás, stejně jako na celém světě, bezplatné.

Dárcovská centra naleznete na http://www.kostnidren.cz/registr/kontakty/darcovska-centra.php.

Pokud už nemůžete sami pomoci, zkuste oslovit ty, kteří mohou. I jeden zachráněný život za to přece stojí.