Hlavní obsah

Lidé podceňují prevenci nejčastější oční choroby

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pojem makulární degenerace většině lidí mnoho neříká. Přitom jde o jednu z nejčastějších očních chorob, která dokáže vážně poškodit náš zrak. Málokdo také ví, jak se tomuto onemocnění bránit.

Foto: Profimedia.cz

Nošení brýlí s kvalitním UV filtrem je jedním z preventivních kroků, jak nemoci předejít.

Článek

Možným signálem věkem podmíněné makulární degenerace (dále jen VPMD) může být zhoršující se zrak, zejména ztráta ostrého vidění a vlnění obrazů. Například křížovku pak nevidíme jako křížení rovných linek, ale různým způsobem se vlnící nebo pokřivenou mřížku. Svislé plochy se nám mohou zdát zaoblené atd.

Spousta nemocných má v pokročilé fázi onemocnění střed obrazu neostrý, případně zamlžený, některým lidem vypadne jeho část. Jednoduchou zkouškou bývá test s použitím tzv. Amslerovy mřížky, tedy mřížky s tečkou uprostřed. Pokud ji nevidíme rovně, ale zdeformovaně, měli bychom se okamžitě nechat vyšetřit očním lékařem.

Nemohou číst ani sledovat televizi

Postižení nemohou číst, sledovat televizi, film nebo řídit auto. Často nerozeznávají ani tváře lidí ve svém okolí. I když nepřijdou o zrak úplně, nemoc pro ně znamená těžký handicap a vlastně trvalou invaliditu.

Lékaři počátky choroby nejčastěji zachytí mezi 40. a 50. rokem, kdy se lidem zhorší zrak (kvůli takzvané vetchozrakosti) a musí si nechat udělat brýle na čtení. Oční lékař pak může při vyšetření zachytit začínající změny na sítnici.

Lidé, kteří si nechají udělat brýle přímo u optika a za lékařem nezajdou, riskují, že odhalení nemoci promeškají.

„K očnímu lékaři, tedy k oftalmologovi, by měli lidé po padesátce chodit v ideálním případě každý rok,“ zdůrazňuje MUDr. Petra Matějková, oční lékařka z Mladé Boleslavi. „Zejména ti, u kterých se choroba vyskytla v příbuzenstvu. Nemusela se objevit u rodičů, ale třeba u jejich sourozenců.“

Když začnou umírat buňky na sítnici

Co se při chorobě děje? Makulu, tedy žlutou skvrnu, najdeme uvnitř oka. Je centrální a zároveň nejcitlivější částí sítnice. Na ni dopadá obraz věcí, na které se díváme. Tato malá skvrna měří jen několik milimetrů, ale má pro nás velký význam. Odpovídá za ostrost a barevné vidění. Při VPMD dochází k odumírání nebo poškozování zrakových buněk v oblasti makuly. Tento proces může být různě rychlý a dramatický. Záleží na tom, o jakou formu choroby jde.

Častější suchá forma bývá pomalejší. Obvykle se vyvíjí několik let a trápí 85 % nemocných. Méně častá vlhká forma postupuje výrazně rychleji (v rozpětí měsíců nebo i týdnů) a vážněji poškozuje zrak.

V prvním případě dojde k odumírání smyslových buněk, poškozování pigmentového epitelu, následnému ztenčení žluté skvrny a ztrátě její funkce. Ve druhém případě dochází na sítnici k růstu nových abnormálních cév, které mohou krvácet, způsobit otok a následně velmi rychle zničit nebo zjizvit tkáň sítnice.

Největší rizika

Přesnou odpověď na otázku, jak VPMD vzniká, lékaři neznají. Ale vědí, že se na degeneraci buněk v makule a na sítnici podílí přílišné množství volných kyslíkových radikálů - agresivně napadají buňky. Znají také další rizikové faktory, které významně zvyšují pravděpodobnost jejího vzniku.

Účinná obrana

„Z největších rizikových faktorů jasně vyplývá, co je neúčinnější obranou proti této nemoci,“ říká doktorka Matějková. „Nekouřit, hlídat si váhu, vysoký krevní tlak a cholesterol. Ten nesmí mít vyšší než 5 mmol/l. Při intenzivním svitu je pak nutné nosit sluneční brýle s kvalitním UV filtrem.“

Ale také jíst hodně zelené listové zeleniny včetně špenátu a dost mořských ryb. Případně užívat potravinové doplňky s karotenoidy, vitamíny a nenasycenými mastnými kyselinami.

Lidé, kteří se chtějí chránit před VPMD, by měli konzumovat rovněž hodně potravin s antioxidanty a beta-karotenem. Pokud je to potřeba, tak i ve formě doplňků stravy, které si mohou koupit v lékárně. Zejména preparáty s luteinem a zeaxantinem, které zvyšují koncentraci pigmentů v sítnici, mohou snížit riziko vypuknutí této choroby až o 82 procent. Které přípravky jsou kvalitní, o tom je nejlepší se poradit s očním lékařem.

Základní léčba

Léčba nemoci spočívá v aplikaci speciálních preparátů, které brzdí tvorbu špatných cév, přímo do oka. Lékaři také využívají fotodynamickou terapii, tedy ozařování postižených míst, a laserovou terapii.

A co může pro sebe udělat sám pacient? Podle publikace Moderní lékař (nakladatelství Ikar) by měl užívat doplňky stravy obsahující antioxidanty, minerály i vitamíny. U nich je velice důležité dávkování a dostatečný obsah účinných látek. To je lepší konzultovat s oftalmologem než s lékárníkem.

Praktické informace

Podrobnější informace o ne moci najdete v brožuře Věkem podmíněná makulární degenerace. Bývá k mání v čekárnách ordinací očních lékařů. Je v ní popsaná jak choroba, tak i účinná prevence, která nám pomůže významně snížit vypuknutí nemoci. Najdete v ní i jednoduchý test, jak chorobu zjistit.

Rizikové faktory

Vedle vrozených dispozic a přibývajícího věku to bývá hlavně:

- Kouření.

- Vysoká hladina cholesterolu, hypertenze a nadváha.

- Příliš dlouhý pobyt na slunci bez toho, že bychom si chránili oči slunečními brýlemi.

- Nedostatek zinku, vitamínu E a karotenoidů ve stravě, což má negativní vliv na dostatečnou hustotu zrakového pigmentu na sítnici oka.

Informace o VPMD lze najít na řadě internetových adres. Hodně podrobností je na www.bausch.cz , musíte se ale prokliknout kapitolou Onemocnění očí až k Degeneraci žluté skvrny.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám