Uvědomování si odmítnutí a izolace zvyšuje krevní tlak, zvyšuje úroveň stresu a zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. U člověka osamoceného dochází také k oslabení vůle a vytrvalosti, takže dochází ke zhoršení životního stylu a většinou s ohledem na zásady zdravé životosprávy.

Profesor John Cacioppo z University of Chicago tvrdí, že samota nejenže mění chování, ale souvisí také se zhoršením průtoku krve v oběhové soustavě. Dále vede samota k prudšímu nárůstu hladiny kortizolu – stresového hormonu – v krvi ráno po probuzení, zhoršuje reakci imunitního systému, zvyšuje krevní tlak a také míru deprese.

Osamocení snižuje schopnost ovládat se

Profesor Cacioppo osamoceného a společensky izolovaného člověka na pozadí dobře socializovaného jedince přirovnává ke kuřákovi, jehož zdraví se srovnává s nekuřákem.

„Ohromilo nás to všechny, mě i mé kolegy, protože vliv je obrovský. Naše studie dokazuje, jak mocný vliv samota na zdraví má. Osamocení lidé mají velmi špatné zdraví. Cvičí méně a mají menší výdrž. Konzumují tučnější jídla. A dopřávají si více tuků a cukrů. Osamocení snižuje schopnost ovládat se,“ tvrdí profesor Cacioppo.

Podle něj dnes sociálně izolovaných a osamocených přibývá. Jednak dochází ke krizi rodiny, lidé se dožívají vyššího věku a individualistické děti je brzy opouštějí. Navíc mají lidé stále méně blízkých přátel a jsou méně družní.