Carroll sbíral klíšťata a vystavoval je pokusně různým cyklům praní v automatických pračkách. Zjistil tak, že významná část těchto živočichů přežije dokonce i vyvářku, o cyklech s nižšími teplotami vůbec nemluvě. Pouze sušicí proces v sušičce zahubil všechna klíšťata, ovšem pouze tehdy, když byla teplota sušení nastavena na maximum.

To ale není vždy možné, protože u jemnějších textilií by to znamenalo, že sice bude po klíštěti, ale také po příslušném kusu oděvu. Kromě toho je elektrické sušení obecně pro některé druhy textilií nevhodné a navíc neekologické, protože spotřebovává příliš mnoho energie.

Jedinou obranou pro člověka proto zůstává po pobytu v klíšťaty zamořeném prostoru důkladně prohlédnout tělo i oblečení. Klíště totiž může člověka napadnout i několik dní poté, co je na oděvu přineseno domů, varuje časopis.

Klíšťata, která jsou významně rozšířena i v Česku, přenášejí řadu nemocí. Nejčastěji je to encefalitida (zánět mozkových blan, v ČR zjištěno několik set případů ročně) a lymská borelióza (několik tisíc případů ročně). Proti první jmenované nemoci existuje očkování, proti druhé prakticky nikoli. Naštěstí klíšťata bývají nakažena jen některá, proto ne každé napadení musí přinést onemocnění.