”Přiznám se, že takový stav mi plně vyhovoval. Věděl jsem, že jednou to bude muset skončit. Nechal jsem to osudu,“ vzpomíná muž, který odmítl prozradit celé jméno.

Pokaždé, když se měl setkat s milenkou, potřeboval pro partnerku hodnověrnou výmluvu. Tehdy vstupuje na scénu Stefan Eiben (40). Jeho kancelář, výmluvně nazvaná Alibiprofi, Thomasovi připravila falešné, ale naprosto věrohodné pozvánky na pracovní semináře konané pravidelně v různých německých městech. „Partnerka nikdy nepojala sebemenší podezření,“ přiznává Thomas.

Pro Eibena představovala pomoc Thomasovi naprosto rutinní záležitost. Jeho agentura ze severoněmeckých Brém poskytuje zákazníkům neprůstřelné alibi, jako jsou podvržené pozvánky, rezervace hotelů, telefonáty od firemních partnerů nebo domnělých spolupracovníků či pohlednice zasílané ze zahraničí.

„Přikrývá“ nejen zálety

Pokud zaplatíte dostatečnou částku, zařídí vám celé roky trvající alibi. „Přijdeme s uvěřitelným příběhem, podle kterého musí zákazník pravidelně pobývat mimo domov,“ vysvětluje Eiben. Klient se tak stává členem prestižního klubu fanoušků drahých doutníků nebo si přivydělává v druhém povolání jako obchodník.

„Dostane proto příslušné reklamní brožury a navštívenky. Spolupracujeme při tom se skutečnými firmami. Většinou je vlastní nebo řídí lidé, kteří sami kdysi byli našimi klienty, a kteří nás proto chtějí podpořit.

Zákazníkovi tak vytvoříme fiktivní zaměstnání, kde vám jeho asistentka ochotně vysvětlí, že její šéf je na delší plánované služební cestě,“ dodává Eiben. „Pro dosažení věrohodnosti připravíme letenky, účty z kaváren, suvenýry i drobné dárky pro rodinu,“ říká Eiben.

Alibi vždy neslouží jen k utajení záletů. „Přicházejí k nám lidé nakažení virem HIV nebo s rakovinou, kteří nechtějí, aby se o jejich nemoci dozvěděli příbuzní, známí nebo obchodní partneři. Potřebují alibi pro to, aby mohli opustit domov a nechat se tajně léčit, když se jejich stav zhorší,“ vysvětluje majitel Alibiprofi.

Ze stejného důvodu podporuje i nezaměstnané tím, že pro ně vytváří falešná zaměstnání, kam mohou docházet. Dívky na telefon zase potřebují věrohodné povolání, protože o tom, že se živí prostitucí, často nevědí ani jejich partneři či rodiče.

Je libo herečku?

Kdysi Eiben pomohl jistému gayovi tím, že pro něj najal herečku. Protože mladík ještě žije ve společné domácnosti s rodiči a nechce, aby se dozvěděli o jeho skutečné sexuální orientaci, zajde herečka čas od času k nim domů a společně si vyjdou do společnosti jako zamilovaný pár. Jindy kryl dva měsíce snoubence, který připravoval pro nastávající velké příjemné překvapení, které chtěl do poslední chvíle utajit. „Povedlo se, ale byly to větší nervy, než kdyby si vyrazil na zálety,“ vybavuje si se smíchem Eiben.

Kancelář Alibiprofi „šlape“ už patnáct let. Eiben ji založil poté, co se chtěl jít v sobotu pobavit se dvěma přáteli do města. Oba se mu ale na poslední chvíli omluvili. „Jejich přítelkyně chtěly, aby kamarádi zůstali s nimi doma. Ještě ten večer jsem založil internetovou stránku nabízející pro obdobné situace alibi,“ vzpomíná.

Web si ale během krátké doby prohlédlo překvapivě mnoho zájemců a také ho objevili novináři. „Zástupci médií se na mou agenturu dívali zpočátku jako na výstřednost. Nevěřili, že se mohu na trhu udržet. Měl jsem proto chvíli pocit, jako bych šlápl do vosího hnízda,“ směje se Eiben.

Dnes ve Spolkové republice Německo působí několik Eibenových konkurentů, kupříkladu v Berlíně, Mnichově či v Düsseldorfu. Brémská kancelář platí na plný úvazek pět osob a po celém Německu s ní spolupracuje na smlouvu podle potřeby dalších dvacet lidí. Za své služby si účtují 20 až 1200 eur (550–33 tisíc korun).

Stefan Eiben je spokojen: Jeho firmě obstarávající alibi se daří výborně.

Stefan Eiben je spokojen: jeho firmě obstarávající alibi se daří výborně.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Nikdy se nevydá za hranice zákona

Eiben pochybnostmi o své práci netrpí. „Naopak, asi bych se necítil dobře, kdybych nedělal to, co dělám,“ trvá na svém. „Pomohl jsem bezpočtu lidí v pro ně neřešitelných situacích. „Klienty často povzbudí jen to, že se někomu z potíží s důvěrou vyzpovídají. Nejde třeba jen o neškodné fetišisty, ale svěřilo se mi i několik obětí znásilnění.“

Eiben se nikdy nepouští do případů, které by byly v rozporu se zákonem, a to i přesto, že obdobných nabídek obdržel nespočet. „Prostě na ně neodpovídám,“ objasňuje. Pokud přesto přijdou policisté ověřit si určité alibi, okamžitě jim poví pravdu.

„To je první věc, na kterou předem zákazníky upozorňuji: pokud se dostanou do křížku se zákonem, nebudu je krýt ani minutu,“ zdůrazňuje. Pokud jde o Thomase ze začátku našeho příběhu, ten už alibi nepotřebuje. Po půlroce si je jistý, že skrývaný vztah s první láskou nemá budoucnost. Připouští, že dvojí život a podvádění partnerky byly stresující a že měl často výčitky svědomí. „Nemůžete to dělat napořád. Potřeboval jsem si vše v klidu srovnat v hlavě, aniž bych si musel sám vymýšlet, kde jsem byl nebo kam jdu,“ uzavírá Thomas.