Kdyby tomu totiž tak bylo, většina žen by zemřela hlady. Zkrátka ani pravěké ženy nebyly nesamostatné bytosti, závislé jen na mužích. Spíše naopak. Obstarávaly až 80 % potravy sběrem plodů, kořínků a hlíz či lovem malých živočichů. Často tedy byly aktivnější i dominantnější než muži.

Podle zjištění vědců být doma a čekat na manžela si ženy střední třídy mohly dovolit až v devatenáctém a dvacátém století. Do této doby ženy sice měly minimální práva, nicméně rozhodně nebyly pouhé „ženy v domácnosti.”

Co to všechno obnáší zůstat v domácnosti

Předně vzdát se své nezávislosti, zvlášť pokud žena do domácnosti přestane přinášet jakékoliv příjmy, které by pokryly alespoň část rodinného rozpočtu, a tudíž o každé koruně v podstatě rozhoduje muž. Protože žena si o všechny peníze musí říkat jemu. Z krátkodobého hlediska na tom není vůbec nic špatného, nicméně z dlouhodobého pohledu, to zavání problémy.

Ne všichni muži jsou rozhazovační a ne všichni mají neomezený rozpočet, a tudíž časem mohou chtít znát veškeré důvody útraty peněz a to nevěstí nic dobrého. Volnost, svoboda je ta tam. Aby ne, zdůvodňovat každou kávu s kamarádkou, oblečení pro děti či nedej bůh novou kabelku, prostě dlouhodobě neunese každý. Dokonce by se dalo říci, že to již zasahuje do osobní svobody ženy.

Zlatá klec

Jenže ani v okamžiku, kdy má muž peněz dost a dá ženě v podstatě neomezený rozpočet, je mu tedy jedno kolik utratí, to nemusí být pro ženu výhra. I když muž ženu zahrne penězi, jen aby ji měl doma, obvykle sám je natolik pracovně i společensky vytížen, že domů jezdí často jen přenocovat.

I když takové ženy mají vše, na co si pomyslí, štěstí jim to nepřináší. Je totiž otázkou času, kdy si přestanou vážit úsilí, které k nabytí toho všeho je zapotřebí a začnou se utápět jen ve své lítosti, jak moc jsou opuštěné a přitom nedoceněné.

Každý člověk potřebuje společenské ocenění a toho se těmto ženám dostává jen díky luxusním věcem a práci jejich manželů, ne kvůli tomu jaké jsou ony a co všechno ony samy dokázaly. Ne náhodou osudy takových žen nedopadají dobře. Ty, které nepropadnou alkoholu či antidepresivům, dost často podlehnou svému vzhledu a umu plastických chirurgů.