Článek
"Lidé vystavení chřipce typu A(H1N1) již během nitroděložního vývoje mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít v pozdějším životě nějaké srdečně-cévní onemocnění," upozorňuje profesor Calab Finch z Univerzity Jižní Kalifornie.
Podle něj tak i velmi lehká chřipka matky může ovlivnit vývoj dítěte a do budoucna i jeho zdraví.
Na ženy i muže má chřipka jiný dopad
Podle serveru Kardiochirurgie.cz vědci prozkoumali přes 100 lidí narozených v roce 1918, kdy ve Spojených státech řádila pandemická chřipka typu A(H1N1). Zjistili, že muži narození v prvních měsících roku 1919 měli po dosažení šedesáti let věku o 23,1 % vyšší pravděpodobnost onemocnění srdce než zbytek populace. Jejich matky byly tedy v druhém nebo třetím trimestru těhotenství, když epidemie chřipky v USA vrcholila.
Ženy narozené ve stejné době výrazně zvýšené riziko neměly. Kromě těch, které se s chřipkou setkaly již v prvním trimestru. Ty měly pravděpodobnost srdečně-cévního onemocnění v pozdějším životě o 17 % vyšší než běžná populace.
Zajímavé bylo i další zjištění vědců vyplývající z této studie. Z vojenských záznamů z druhé světové války bylo zjištěno, že u mužů narozených v období, kdy v USA propukla pandemická chřipka, se nezvýšila jejich průměrná výška, tak jako tomu bylo u předchozích i následných ročníků. Je tedy pravděpodobné, že chřipka v těhotenství může ovlivnit i růst dítěte.
