Všechny děti s IQ vyšším než 120 by ale měly mít podle Fořtíka možnost navštěvovat školy, které dokážou jejich nadání rozvíjet. Teprve nový školský zákon nařizuje všem školám, aby rozvíjely individuální schopnosti dětí. To znamená, že i pro ty mimořádně nadané musí zajistit péči, která jim umožní všestranný růst místo splynutí s průměrem.

Diagnostické dny

Například Centrum nadání (www.centrumnadani.cz ) se dlouhodobě snaží pomáhat s vyhledáváním nadaných dětí již od předškolního věku. Pomáhá organizovat také diagnostické dny, při nichž procházejí nadané děti testováním IQ, ale například i školní zralosti.

Ze zákona totiž musí dítě do speciální třídy doporučit pedagogicko-psychologická poradna. Těch, které disponují speciálně proškolenými odborníky, je podle Václava Fořtíka v Česku asi dvacet.

Vedle pražského osmiletého gymnázia Buďánka (www.budanka.cz), které úzce spolupracuje s Mensou, otevřela ve školním roce 2005/2006) první speciální třídu pro tyto žáky například i Základní škola Máj II v Českých Budějovicích.

Ředitelka školy Marie Nedvědová řekla Právu: „V našich speciálních třídách jsou děti mimořádně nadané ve styku se stejně nadanými žáky. Zároveň však jsou ve styku s žáky, kteří jsou stejně staří, avšak intelektuálně mají zcela jinou úroveň.“ Podle Nedvědové je totiž pro zdravý vývoj nadaných dětí důležité setkávat se a společně pracovat s ostatními žáky. Proto je zapojují do všech aktivit školy s ostatními dětmi, docházejí do běžných oddělení školní družiny, do zájmových kroužků a do výuky některých předmětů vyšších ročníků běžných tříd.

Škol, které zvolily formu speciálních tříd, je přitom několik. S většinou z nich spolupracuje Centrum nadání. Jejich seznam najdete na www.centrumnadani.cz/fortikuv-seznam/seznamskol.html .

Nadání neznamená školní úspěch

Schopnosti dítěte ale nemusejí být vždy v souladu s podávaným školním výkonem. Nadané dítě najednou ztrácí vnitřní motivaci a nezajímá se o školu a známky.

Výzkumy ukazují, že nadané děti zvládají na základní škole už před vstupem do příslušného ročníku 35 až 50 procent učební látky, která se bude probírat. Proto se ve škole mohou často nudit. Tehdy vzniká nebezpečí, že dojdou k závěru, že učení je vždy jednoduché, úspěch zaručen a učit se musí jen ti hloupí.

Na střední škole jsou větší nároky, studenti jsou navíc více soutěživí, a tak dochází u nadaných dětí právě v tomto období ke školnímu selhávání. Některé děti zvládnou rychle vhodné studijní postupy a adaptují se, jiné se snaží předcházet spíše nepříjemným pocitům ze selhání, začnou se vyhýbat těžším úkolům, tvrdí, že se vlastně ani nesnaží, že je škola nebaví, a začnou vše, co se školou souvisí, vytěsňovat.