O mimořádných vlastnostech tohoto druhu plžů informovali vědci z japonské univerzity v časopisu Biogeography.

Doposud bylo známo jen to, že vodní plži dokáží přežít v trávícím ústroji ryb. U suchozemských živočichů to známo nebylo.

„Byli jsme překvapeni vysokým počtem patnácti procent plžů, kteří jsou stále naživu poté, co prošli střevy ptáků,“ řekl jeden z týmu vědců Šiničiro Wada.

Jeden z plžů pozřených ptákem měl dokonce po průchodu střevy mladé, uvedl Wada.

Malí plži o délce 2,5 mm většinou lépe přežívají pozření ptáky, protože u nich není tak často poškozena ulita jako u větších.

Ptáci hlemýždě přenášejí na velké vzdálenosti

Vědci také studovali genetické odlišnosti různých populací plže rodu Tornatellides beoningi na ostrově Hahadžima. Zjistili, že i velmi vzdálené populace sdílejí podobné genetické znaky navzdory zeměpisné izolovanosti.

„Biogeografie bezkřídlých pozemních bezobratlých, zejména hlemýžďů, je často plná mysteriózních vzorců rozšíření na velkou vzdálenost, které se vysvětlovalo jen možností přenosu na nohou ptáků nebo tajfuny. Toto je první studie, která ukazuje, že ptáci mohou přenášet značné množství živých malinkých plžů ve svých střevech," řekl Wada.

Hahadžima je jedním z Boninských ostrovů. Ty byly přidány na Seznam světového dědictví UNESCO kvůli bohatým ekosystémům ukazujícím na evoluční proces.