Sondu i Ikaros do vesmíru vynesla 53 metrů dlouhá raketa H-IIA. Půltunové zařízení o velikosti 1 m x 1,4 m x 1,4 m je vybaveno pěti kamerami. Jeho životnost se odhaduje na 4,5 roku. Akatsuki nebude Venuši pozorovat sama, ale v součinnosti se sondou Venus Express Evropské vesmírné agentury (ESA), která byla vyslána v roce 2006.

Venuše je přibližně stejně velká jako Země a má zřejmě podobné složení. Má ale hustší atmosféru, která zachycuje sluneční paprsky, čímž ohřívá povrch planety na průměrných 460 stupňů Celsia. Tlak na povrchu Venuše je pak asi 90krát větší než na Zemi.

Vědci doufají, že studiem získají poznatky o ohřívání planety. Zajímá je také rychlé proudění větru na Venuši. Vítr ve výšce 60 kilometrů nad jejím povrchem dosahuje rychlosti 400 km/h, což je 60krát větší rychlost než je rychlost rotace planety. Jeden den na Venuši trvá 243 pozemských dní.

Sonda Akatsuki má rovněž zjistit, zda se na planetě vyskytují blesky a dalším objektem studia vědců jsou formace sirných mraků kolem planety a otázka, zda nevznikají vulkanickou činností. Evropská sonda Venus Express nedávno odhalila existenci lávy mladší než čtvrt miliónu let.

V závěsu plachtí sluneční jachta

Raketa H-IIA zároveň nese skupinu menších satelitů, z nichž některé váží jenom pár kilogramů. Zájem je upřen na projekt Ikaros v podobě 1,6 metru velkého zařízení ve tvaru disku o celkové váze 320 kilogramů, který v nejbližších dnech rozvine čtvercovou membránovitou plachtu, jejíž obvod měří 14 metrů.

Plachtu a disk má v závěsu za Akatsuki postrkovat sluneční vítr. Mise Ikaru je rozplánována na tři roky a poté, co mine Venuši, má letět kolem Slunce.