Článek
Paleontologové nalezli na severovýchodě Číny dvacet fosilií dosud neznámého druhu, na němž jsou patrné primitivní znaky vedle modernějších. Darwinopterus, který vypadá trochu jako jestřáb a žil v juře před 160 milióny lety, má stavbu hlavy a krku jako pozdější pterodaktylové, tedy úzkou a dlouhou, s ostrými zuby, které mu umožňovaly lovit jiné druhy létajících tvorů.
Má však ocas jako primitivnější druhy, připomíná jurského Rhamphorhyncha se zpevněným dlouhým ocasem zakončeným kosočtverečným kožovitým útvarem, jímž řídil let. Rhamphorhynchus však měl krátkou kulovitou hlavu s velkýma očima.
Překvapivý objev
"Darwinopterus pro nás představoval určitý šok,“ řekl paleontolog David Unwin u Leicesterské univerzity. "Vždy jsme očekávali, že druh, který vyplní mezeru, bude mít typické přechodové znaky, jako mírně prodloužený ocas, ani dlouhý, ani krátký. Podivné je, že Darwinopterus má hlavu a krk jako pokročilejší pterosauři, zatímco zbytek kostry včetně velmi dlouhého ocasu je stejný jako u primitivních forem.“
Podle Unwina to jasně potvrzuje teorii modulární evoluce, kdy se některé znaky vyvinou rychleji, zatímco další zůstanou stejné jako u primitivních forem a změní se až později.
Pterosoauři se objevili na zemi před 220 milióny let, vyhynuli spolu s dinosaury před 60 milióny let na konci křídy.