Oteplování vede k vysychání a poklesu úrody, což vede k hladu. Do bilance jsou započítány i oběti přírodních katastrof, které souvisejí s změnami klimatu, jako jsou hurikány nebo záplavy. Další životy má na svědomí rozšiřování malárie do oblastí, kde se dříve nevyskytovala a také nedostatek pitné vody. GHF označuje změny klimatu za „tichou krizi“. 

"Změna klimatu je největší nově vznikající humanitární výzvou naší doby. Vyvolává utrpení stovek miliónů lidí po celém světě. Prvními a nejvíce postiženými jsou nejchudší společnosti světa, které se přitom na vyvolání tohoto problému podílely nejméně," uvedl v prohlášení předseda GHF a bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan.

Annan současně varoval, že krize se bude v dalších letech prohlubovat. „Dokument o strádání je teprve začátek,“ uvedl a dodal, že další zhoršení „by bylo katastrofou".

Už nyní dosahují ekonomické ztráty způsobené globálním oteplováním dosahují ročně kolem 125 miliard dolarů, což je více než finanční pomoc, kterou bohaté země poskytují chudým státům. Tyto ztráty se podle odhadů zvýší na 340 miliard dolarů ročně kolem roku 2030, tvrdí zpráva GHF se sídlem v Ženevě.

Ohrožené oblasti

Podle GHF by bylo potřeba počet prostředků zvýšit stonásobně, aby se dosáhlo výsledků.
Postiženy jsou především chudé africké země v oblasti Sahelu a subsaharská Afrika, ale také Blízký východ, Střední Asie, Latinská Amerika a malé pobřežní nebo ostrovní státy. V Africe leží 15 z 20 nejvíce ohrožených zemí světa.