Mezi osobami, jejichž jména byla nalezena v seznamu členů nacistické strany, byli i tři bývalí generální tajemníci BdV a řada místopředsedů organizace. Ve více případech narazili novináři Spieglu na údaje, z nichž vyplývá možné zapojení pozdějších vysídleneckých představitelů na holokaustu.

Například jistý funkcionář z Bádenska-Württemberska byl členem útvaru Einsatzgruppe A, který se po německém vpádu do Sovětského svazu v roce 1941 podílel na vyvražďování Židů v Lotyšsku. Když v roce 1944 byli deportováni maďarští Židé do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, sloužil dotyčný funkcionář v Budapešti jako osobní referent tamního německého velitele politické policie a bezpečnostní služby (SD).

Nynější předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová v rozhovoru pro Der Spiegel prohlásila, že BdV si nemá ohledně nacistů ve svých strukturách co vyčítat. "Je třeba rozlišovat, zda někdo byl jen souputníkem nacistů nebo zda vykonával funkci, která není pro činnost ve svazu únosná," řekla.

Svaz vyhnanců otevřel v uplynulých dnech v Berlíně rozporuplnou výstavu Vynucené cesty, jejíž zahájení doprovázely protesty evropské veřejnosti. Výstava má dokumentovat poválečné vyhnání Němců z východní Evropy, zejména z Polska ale zazněla ostrá kritika kvůli snaze o "přepisování dějin". Bývalý polský premiér a současný primátor Varšavy Kazimierz Marcinkiewicz se odmítl i přes pozvání organizátorů expozice zúčastnit.