Hlavní obsah

Rakouské prezidentské volby nakonec vyhrál Van der Bellen, rozhodlo 31 000 hlasů

– Vídeň • Aktualizováno

Novým rakouským prezidentem se podle místních médií stal kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen, ačkoliv ještě v neděli vítězil kandidát pravicových populistů ze strany Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer. Rozhodly tak korespondenční hlasy, které byly sečteny v pondělí. Rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že Van der Bellen získal 50,3 procenta hlasů a Hofer 49,7 procenta. Ve prospěch van der Bellena rozhodlo něco málo přes 31 tisíc hlasů.

Foto: Novinky.cz s použitím ČTK/AP a Reuters

Výsledek prezidentských voleb v Rakousku

Článek

Z 6,4 miliónu oprávněných voličů využilo korespondenční hlasování 744 tisíc lidí, což jsou většinou Rakušané, kteří žijí nebo se právě pohybují mimo Rakousko. V absolutních číslech porazil dvaasedmdesátiletý a politicky umírněný Van der Bellen svého protikandidáta o 31 026 hlasů. Vyslovilo se pro něj 2 254 484 voličů. Pětačtyřicetiletému Hoferovi dalo hlas  2 223 458 voličů.

Rakouská média odpoledne uváděla ještě těsnější výsledky – 50,1 procenta pro Van der Bellena a 49,9 pro Hofera.

Ten přitom v neděli po sečtení hlasů odevzdaných do volebních uren vítězil se ziskem 51,9 procenta. [celá zpráva]

Foto: Heinz-peter Bader, Reuters

Alexander Van der Bellen je novým rakouským prezidentem

Obhájce migrace

Alexander Van der Bellen (72) patří mezi obhájce imigrace a současnou vládu za její tvrdý postoj vůči migrantům kritizuje. Odmítá jak stanovení horní hranice počtu přicházejících běženců za rok, tak zavedení kontrol na hranicích s Itálií.

Úřadu se ujme na začátku července, nahradí stávající hlavu státu Heinze Fischera.

Náruživý kuřák s nizozemským jménem
Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni a vyrůstal v Tyrolsku jako syn estonské matky a ruského otce nizozemského původu, kteří prchali před Rudou armádou.
Na innsbrucké univerzitě vystudoval ekonomii, kde později působil jako odborný asistent a mimořádný profesor. Později byl jmenován i řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.
Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), až v roce 1992 se přidal k Zeleným.
Do boje o klíče do Hofburgu nastupoval oficiálně jako nezávislý, i když s vědomím, že strana Zelených k němu neodmyslitelně patří. Stejně jako cigareta, kterým budoucí rakouský prezident holduje více, než je zdrávo, a také uvážlivost, která prý hraničí s přílišnou pomalostí.
Van der Bellen je podruhé ženatý, přičemž z prvního manželství má dva syny. Loni na podzim se rozvedl a v prosinci znovu oženil s dlouholetou přítelkyní Doris Schmidauerovou, o více než dvacet let mladší šéfkou poslanecké frakce Zelených v parlamentu.

Již několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ, která dlouhodobě vede průzkumy veřejného mínění, vyhrála příští parlamentní volby.

Foto: Novinky.cz s použitím ČTK/AP a Reuters

Výsledek prezidentských voleb v Rakousku v hlasech

Svůj postoj odůvodnil nejen možným negativním dopadem na mezinárodní pověst Rakouska, ale i na praktické fungování Evropské unie, neboť FPÖ její existenci dlouhodobě zpochybňuje.

Foto: Ronald Zak, ČTK/AP

Alexander Van der Bellen (vlevo) a Norbert Hofer (vpravo).

I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám