Deník uvádí hned příklad, který mluví za všechny. Jeden z pachatelů úterního teroru - rozený Belgičan Ibrahim Bakraoui - v roce 2010 při loupeži postřelil policistu a putoval za mříže. Po propuštění z vězení byl loni zadržen v Turecku při snaze dostat se do Sýrie, kde se měl v úmyslu přidat k Islámskému státu.

Čtěte také
ON-LINE reportáž ze situace v Bruselu po explozích na letišti a v metru
Tohle už je válka, ale nebuďme schovaní, zní z Bruselu
Belgie zná útočníky z letiště. Jde o hledané bratry a komplice Abdeslama
Kdybych ještě kouřil, mohlo být po nás, říká Čech, který těsně unikl explozi v Bruselu
Islámský stát se přihlásil k útokům v Bruselu
Viděli jsme těla bez nohou. Svědci popsali hrůzu po výbuších v Bruselu
Bruselské atentáty ukázaly na slabiny belgických bezpečnostních sil
Už se necítím v bezpečí. Útočník z bruselského letiště nechal v počítači vzkaz
Autorka ikonického snímku z bruselských atentátů: Jako novinářka tohle musím fotit
V bytě bruselských atentátníků našli chemikálie a těžko detekovatelné výbušniny 

Turci ho vyhostili do Nizozemska a upozornili na to nizozemskou i belgickou tajnou službu. Bezpečnostní složky ani jedné ze zmíněných zemí přesto nepovažovaly za nutné devětadvacetiletého muslimského radikála sledovat, natož zatknout. Novináře o tom informoval přímo turecký prezident Recep Erdogan.

Turecké tajné služby podle Washington Postu monitorovaly také aktivity Bakraouiova mladšího bratra Khalida, jenž v úterý vraždil spolu s ním.

Nejméně jedna ze zpravodajských agentur nejméně jedné z unijních zemí zase měla podle amerického listu, který se odvolává na svůj zdroj, indicie o tom, že se Khalid logisticky podílel na listopadovém masakru v Paříži. Ani to není všechno. DNA třetího ze známých útočníků z Bruselu se už loni našlo na střepinách náloží, jež při něm byly použity.

Varování jen čtyři a půl měsíce předem

Jen pro připomenutí - k útokům v Bruselu došlo čtyři a půl měsíce poté, co vyšetřovatelé zjistili, že stopy pachatelů, kteří loni v listopadu ve francouzské metropoli povraždili 130 lidí, vedou na nechvalně známé bruselské předměstí Molenbeek. Jde o dělnickou čtvrť obývanou převážně muslimskými přistěhovalci ze severní Afriky a jejich radikalizujícími se potomky.

Belgické bezpečnostní složky ale neselhávají jen při sběru a analýze informací. Chybují také při operacích v terénu. Pokud už si belgičtí policisté pro podezřelé z terorismu přijdou, utečou jim před nosem, podivuje se dále americký deník.

Přijdou pro ně, když nejsou doma

Tři dny před tím, než byl zatčen poslední žijící terorista z Paříže Salah Abdeslam, provedla policie v Bruselu razii v bytě, kde se zdržovali tři lidé. Krom toho, že se musela nejprve stáhnout, protože jí překvapila střelba ze samopalů, dva muži zasahujícím policistů utekli po střeše a třetí při razii ani nebyl doma. Patrně šlo o Abdeslama a bratry Bakraouiovy, kteří později zaútočili v bruselském metru a na letišti.

Pochybení může souviset s nesoudržností belgických institucí, přesněji mezi rivalitou různojazyčných belgických jurisdikcí, spekuluje dále Washington Post. Brusel má šest policejních složek a každá z nich se zodpovídá někomu jinému.

Na bezpečnost jedenáctimiliónová Belgie, z níž odešlo do IS víc lidí než, ze kterékoliv jiné země Evropy, dohlíží jen 12 tisíc federálních policistů. Například v Česku jich je podle informací na stránkách Policie ČR přes 34 tisíc. Brusel je při tom sídlem klíčových institucí Evropské unie, centrály NATO a dalších zhruba 2,5 tisíce dalších důležitých institucí.

Nejprve je nechat vyspat

Belgické policii ale svazuje ruce i legislativa. Pokud v bytě „neprobíhá zločin“ nebo nehoří, nesmějí strážci zákona provádět razie mezi 21. a 5. hodinou. A právě tohoto času už Abdeslam využil, aby upláchl z bytu na bruselském předměstí Molenbeek.

Třetí a opět fatální bylo selhání ostrahy letiště. Bruselská radnice věděla o tom, že hrozí útoky, ostraha byla přesto nedostatečná. Když figuranti na začátku tohoto roku zkoušeli pronést přes letištní kontrolu výbušninu, povedlo se jim to v polovině případů, upozornila Christina Schori Liang ze Ženevského centra pro bezpečnostní politiku.

Belgičtí ministři vnitra a spravedlnosti Jambon a Geens ve čtvrtek kvůli selhání bezpečnostních složek před bruselskými útoky nabídli rezignaci, premiér Charles Michel ji však odmítl.