„Už není čas. Evropští lídři musejí ihned prokázat schopnost silného vedení s jasnou vizí. Jen tak se bude možné vypořádat se situací, kterou je podle našeho názoru stále možné zvládnout, pokud k ní bude přistupováno správně,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

KOMENTÁŘ DNE:
  Jak zlobovat poslance - Projednávání takzvaného protikuřáckého zákona ve Sněmovně analyzuje Jiří Pehe. Čtěte zde >>

K tomu, aby se současnou uprchlickou krizi podařilo dostat pod kontrolu, je podle Grandiho nutné splnit následujících šest podmínek:

Hotspoty

Evropská unie musí konečně vystavět a zprovoznit takzvané hotspoty, v nichž budou migranti zaregistrováni a z nichž budou odesláni do dalších členských zemí z Řecka a Itálie. Zároveň je třeba zajistit návrat lidí, u nichž bude žádost o azyl na území Evropské unie na základě současných platných pravidel zamítnuta.

Pomoc Řecku

Je také třeba pomoci Řecku, kde kvůli hromadícím se migrantům hrozí humanitární krize. To obnáší rozlišení lidí, kteří mají a nemají právo na azyl, asistenci při přerozdělování azylantů a vracení ekonomických migrantů do zemí původu.

Evropská unie mimochodem v pátek oznámila, že z celkem tří miliard eur (81,2 mld. Kč) slíbených na pomoc Turecku půjde 95 miliónů eur (2,96 miliardy Kč) na vzdělávání a pomoc.

Podle práva

Všechny členské státy Evropské unie musejí postupovat v souladu s mezinárodními úmluvami, platnou unijní legislativou i všemi směrnicemi osmadvacítky.

Volnější pohyb migrantů

Těm, kdo k tomu mají předpoklady, by měl být umožněn volnější pohyb v rámci jednotlivých členských zemí Unie. Myšleno je tím například využívání nejrůznějších evropských programů, například pro studenty, kvalifikované pracovníky apod. To má zabránit dalšímu rozvoji sítí pašeráckých mafií.

S tím souvisí páteční vyjádření Evropské komise, která žádá, aby kontroly na vnitřních schengenských hranicích, zavedené některými členskými zeměmi Unie kvůli migrační krizi, skončily nejpozději letos v prosinci.

Ochrana pro ohrožené

Další nutností je podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ochrana ohrožených lidí. Například dětí migrujících bez doprovodu nebo samotných žen, které jsou vystaveny riziku sexuálně motivovaného násilí.

Panevropská databáze

Posledním bodem plánu komisaře Filippa Grandiho je vypracování celoevropské databáze, jejímž prostřednictvím by si jednotlivé členské země Evropské unie mohly vyměňovat informace o migrantech, a lépe tak kontrolovat jejich pohyb a chování.