„Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií,” uvedl ve čtvrtek  Assange na Twitteru WikiLeaks.

„Když ale zvítězím a státní strany budou shledány z protiprávního jednání, očekávám, že mi bude okamžitě navrácen pas a že budou ukončeny pokusy mě zadržet.”

Britská policie ale uvedla, že pokud opustí ambasádu, tak ho stejně zatkne, protože mezinárodní zatykač zůstává v platnosti. Komise OSN nemá žádnou možnost změnit rozhodnutí Británie a Švédska.

Assange v roce 2014 podal stížnost na BritániiŠvédsko, věcí se následně začala zabývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.

Pokud komise rozhodne, že Australan je zadržován protiprávně, předpokládá se, že OSN vyzve Británii a Švédsko, aby mu nebránily v pohybu. Rozhodnutí skupiny v minulosti opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.

Obvinění odmítá

Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.

Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů.

Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt miliónu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.