Petryová uvedla, že policisté musí zabránit ilegálnímu překročení hranic a „v případě nutnosti použít i střelnou zbraň". Sama si to prý nepřeje a přednost dává dohodě s Rakouskem a důsledné ochraně vnějších hranic EU, možnost použití zbraně podle ní ale musí existovat.

„Žádný policista nechce střílet na uprchlíky, a já také ne, ale policie jim musí zabránit ve vstupu na německou půdu,“ prohlásila Petryová.

I ženy a děti

Místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová později na otázku uživatele Facebooku, zda chce AfD „zabránit pomocí zbraní ve vstupu i ženám a dětem", odpověděla, že ano.

Své prohlášení sice později poněkud zmírnila tím, že nasazení střelných zbraní proti dětem není přípustné, vlně kritiky se ale nevyhnula.

AfD v průzkumech veřejného mínění dosahuje až desetiprocentní podpory a je třetí nejsilnější stranou v zemi.

Podezření z extremismu

Vicekancléř spolkové vlády a předseda sociálnědemokratické strany Sigmar Gabriel vyzval Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který v Německu vykonává funkci kontrarozvědky, aby začal sledovat aktivity AfD kvůli podezření z extremismu.

Ačkoli výroky Petryové odsoudila většina německých politiků, s Gabrielovou výzvou se neztotožnili. Podle generálního tajemníka Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Petera Taubera by se politika do činnosti BfV neměla vměšovat a o případném sledování aktivit AfD by měla rozhodnout sama.

Samotné výroky vedení pravicově populistické strany označil za obskurní. „K německé kultuře podle mě patří to, že čápi nosí děti, a ne to, že na ně nechají střílet," uvedl v narážce na jméno místopředsedkyně AfD von Storchové, které je odvozené od německého slova pro čápa.

Podle pondělního prohlášení mluvčí BfV stále platí rozhodnutí úřadu z listopadu, podle něhož AfD není extremistická a nepředstavuje pro demokratické zřízení Německa žádné ohrožení.

Naposledy střílel Honecker

Na výrok Petryové reagoval i předseda sociálnědemokratické frakce v německém parlamentu Thomas Oppermann. „Její návrh mi připomíná rozkaz střílet z dob NDR. Poslední německý politik, který na uprchlíky nechal střílet, byl Erich Honecker," řekl s odkazem na generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která v letech 1949 až 1989 ovládala Německou demokratickou republiku.

AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců. Například ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, kterou v polovině března čekají zemské volby, ale strana dosahuje podpory až 15 procent.