Rakouský systém podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera „velký počet uprchlíků přetěžuje“, proto bude třeba nejen zpřísnit ochranu hranice a přijímat jen lidi, kteří v Rakousku požádají o azyl, ale také některé odmítnout.

Vídeň už minulý týden ohlásila, že zpřísní hraniční kontroly a nepustí na své území ty, kdo zde nechtějí žádat o azyl.

Rakousko v loňském roce nechávalo běžence volně proudit přes své hranice dál do Německa. Kritizovalo přitom váhavější přístup zemí Visegrádské čtyřky a tvrdý postup maďarského premiéra Viktora Orbána, který migranty přepouštět nechtěl a začal stavět bariéry na zelené hranici. S koncem léta ale už Rakušané zpřísnili kontroly na hranicích a nyní opatření dále zpřísňují.

Kancléř Werner Faymann v souvislosti s tím hovoří o „plánu B“, který by také měl „probudit“ Evropskou unii.

Rakušané v příštích čtyřech letech nebudou vyřizovat více než 130 000 žádostí o azyl současně a uprchlíků by nikdy nemělo být víc než 1,5 procenta populace, tedy 125 500 lidí. Podle plánů Vídně by také v budoucnu mělo být obtížnější scelování rodin uprchlíků.

Omezení přijímání uprchlíků na své území v reakci na opatření přijímaná  Německem, Rakouskem a dalšími unijními zeměmi ve středu oznámilo také Srbsko. Oznámil to srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin, do jehož resortu spadá i problematika migrace.

"Na základě rozhodnutí rakouské vlády, jež nám bylo předáno prostřednictvím slovinské a chorvatské vlády, nebudou moci ode dneška (středa) pokračovat v cestě migranti, kteří nevyjádří úmysl požádat o azyl na území Rakouska nebo Německa," řekl srbský ministr na pořízeném videozáznamu, který Tanjug zveřejnil na svém webu.

Záměr vlády trvala snížit příliv migrantů do země ve středu zopakovala kancléřka Angela Merkelová.