„Kolegové a podřízení Serguna znali jako pravého bojového důstojníka, zkušeného a kompetentního velitele, velmi statečného člověka a skutečného vlastence. Vážili si ho pro jeho profesionalitu, pevnost charakteru, čestnost a slušnost,” uvádí se v nekrologu.

Ze Sergunova života je známo jen málo podrobností, podle médií je jeho biografie státním tajemstvím. Do služeb vojenské špionáže vstoupil za sovětských dob už v roce 1984, od roku 1998 působil jako ruský vojenský atašé v albánské metropoli Tiraně.

Do čela Hlavní správy rozvědky ruského generálního štábu (GRU) byl postaven v roce 2011. Zemřel v hodnosti generálplukovníka.

GRU je hlavní výzvědnou službou ruské armády, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).
GRU vznikla na popud Lva Trockého už za bolševické revoluce z roku 1917.
V současné době je podle západních zpravodajských zdrojů těžištěm operací GRU syrské bojiště, kde od konce září operuje i ruské vojenské letectvo.
Podle Kyjeva působí agenti ruské vojenské rozvědky v hojné míře i na východě Ukrajiny. Aktivní byla GRU zejména v první části povstání na Donbasu, na GRU byl napojen Igor Strelkov, který stál za ovládnutím Slavjansku.

Sergun byl od předloňské ruské anexe Krymu na sankčním seznamu Evropské unie.