„Na základě aktuálního rozhodnutí Spolkového sociálního soudu mají cizinci ze zemí Evropské unie pobývající (v Německu) více než šest měsíců nárok na sociální dávky," uvedla Hasselfeldtová s tím, že to považuje za nesprávné. Je to podle ní nové velké lákadlo pro migraci chudých lidí z východoevropských států.

Pokud jsou sociální dávky v Německu vyšší než příjem ve vlasti, je emigrace podle Hasselfeldtové příliš lákavá. „Znamená to nejen další velké zatížení pro náš sociální systém, ale škodí to i zemím původu, neboť to opět posílí vystěhovalectví," uvedla poslankyně. Ministerstvo práce a sociálních věcí musí podle ní co nejdříve jednat, aby zabránilo nové imigrační vlně.

Dávky ženě z Bosny se švédským občanstvím?

Spolkový sociální soud (BSG) zveřejnil své rozhodnutí ve věci sociálních dávek pro přistěhovalce ze zemí EU hledající v Německu práci 3. prosince. Po půlročním pobytu jim stát musí vyplácet určité sociální dávky v zákonné výši. Dávky v případě dlouhodobé nezaměstnanosti jim ale podle soudu nepřísluší.

Soud rozhodoval na základě případu ženy původem z Bosny, která má švédské občanství, ale s rodinou žije v Německu. Úřady jí odmítaly vyplácet dávky v nezaměstnanosti i sociální příspěvky na dítě. Soudní dvůr EU, kam se případ dostal, tuto praxi posvětil, BSG ale rozhodl jinak, a proto budou muset případ znovu projednat i soudy nižší instance.