Článek
Probléme zapříčinilo mimo jiné to, že premiér v otevřeném dopise sice srebrenický masakr označil za ohavný čin, ale nikoliv za genocidu.
Vučič nakonec musel svou účast na vzpomínkové akci k 20. výročí masakru předčasně ukončit poté, co na místě čelil bučení davu, nadávkám či dokonce kamení. Zatím není jasné, zda srbský premiér ze Srebrenice skutečně odjel, nebo se jen ukryl před útoky nespokojených účastníků.
Srbské ministerstvo vnitra podle Reuters označilo útok na Vučiče za pokus o atentát a osočilo Sarajevo za to, že nedokázalo zajistit bezpečnost. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić vydal komuniké, ve kterém incident označil za útok proti celému Srbsku a proti jeho politice míru a regionální spolupráce.
Po příjezdu do Srebrenice přitom Vučiče přivítala Munira Subašičová, která je předsedkyní asociace Srebrenických matek. Ve smířlivém gestu připnula Vučičovi na klopu háčkovanou bílo-zelenou květinu jako připomínku mrtvých a premiér se následně podepsal do kondolenční knihy.
Agentura APA rovněž poznamenala, že na srbského premiéra v Počari čekali lidé s transparentem, na kterém byla Vučičova slova z doby válečného konfliktu, kdy pohrozil, že za každého mrtvého Srba bude zabito 100 Muslimů. V té době Vučić zastával vysoký post v ultranacionalistické Srbské radikální straně Vojislava Šešelje. Od něj se distancoval v roce 2008, kdy začal zastávat politiku sblížení s EU.
Přijel i Clinton
Pietního aktu se kromě Vučiće zúčastnil například předseda poslanceké sněmovny Jan Hamáček nebo někdejší americký prezident Bill Clinton.
Na ničí hlavu se ovšem nesnesla taková nevole jako na srbského premiéra, který masakr označil za ohavný zločin, ale vyhnul se slovu genocida.
„Podívejte se na něj a podívejte se na ty tisícovky náhrobků. To se nestydí říci, že to nebyla genocida? To se nestydí přijet?” citoval Reuters Hamidu Džanovičovou.
Ta v sobotu pohřbívá dvě kosti svého manžela, které se odborníkům pomocí DNA podařilo identifikovat. „Pamatuji si, jak se dvakrát vrátil, aby políbil naše děti, jako by věděl, že se už nikdy neuvidíme,” vzpomíná Džanovičová na poslední okamžiky, kdy viděla muže živého.
„Byla to genocida”
"Truchlím nad tím, že to trvalo tak dlouho," řekl Clinton účastníkům smutečního obřadu v památníku v Potočari nedaleko Srebrenice.„Již nikdy nechci vidět žádné dějiště zabíjení, jako je tady toto,” dodal.
Masová vražda ve Srebrenici byla podle předsedy Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Theodora Merona zločinem proti celému lidstvu. ICTY masakr označil za genocidu.
Generální prokurátor ICTY Serge Brammertz uvedl, že dvacítka hlavních strůjců genocidy byla postavena před tribunál OSN v Haagu, který v této věci vyslechl na dva tisíce svědků. Vyzval zároveň úřady Bosny a sousedních zemí, aby uspořádaly stovky dalších procesů se spoluviníky, kteří dodnes nerušeně žijí.
"Většina mých dětských kamarádů a s nimi i moje dětství leží pohřbeni na srebrenickém pietním místě," prohlásil srebrenický starosta Ćamil Duraković.
Na samém konci války se v červenci 1995 bosenskosrbské ozbrojené síly zmocnily Srebrenice, která byla pod ochranou OSN. Poté v okolí města povraždily až osm tisíc muslimských chlapců a mužů.
Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se dodnes pohřešuje. Některé zdroje tvrdí, že masakr měl vést generál bosenskosrbských vojsk Ratko Mladić.