Již dříve představila EK plán přerozdělení jiných 20 000 lidí, kteří jsou ještě mimo EU; v tomto případě by podle představ Komise mělo Česko přijmout 525 osob. [celá zpráva]

Údajně chystaný přesun 40 000 lidí se týká uprchlíků zařazených do programu takzvaného přemísťování, tedy pomoci s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v situaci, kdy některé hraniční země unie nejsou s to příval zvládat.

Podle agentury ANSA jde podle předběžných údajů minimálně o 24 000 žadatelů o azyl vyskytujících se v současnosti v Itálii a o 16 000 v Řecku. Odhady ale jdou i k 36 000, 40 000 a až 60 000 lidí na italském území, kteří mohou splňovat podmínky přerozdělení do dalších států EU.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Záchrana migrantů ve Středozemním moři

Zdroj: Reuters

Brusel původně pevné číslo nechtěl stanovovat. Podle Reuters bylo číslo 40 000 navrženo, aby se překonal odpor zemí, které proti kvótám mají námitky. Agentura přitom poukazuje hlavně na Francii.

Komise chce nicméně do konce roku připravit návrh na stálé rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Krize na jihu Evropy
Středozemní moře jen za letošní rok podle odhadů překročilo přibližně 60 tisíc běženců.
Více než 1800 lidí zemřelo, což za dvacetinásobně víc než za stejné období vloni.
Loni získalo v zemích EU azyl přes 185 000 lidí. Ve srovnání s rokem 2013 to je nárůst skoro o polovinu, uvedl Eurostat. Nejvíce úspěšných žadatelů pocházelo z válkou zmítané Sýrie.
ČR udělila azyl 765 osobám, většinou z Ukrajiny. Nejvíce uprchlíků přijalo Německo, Švédsko, Francie a Itálie, nejméně Estonsko, Lotyšsko a Chorvatsko.

Kvóty, které EK navrhuje s ohledem na lidnatost jednotlivých unijních zemí, jejich ekonomiku, nezaměstnanost a další ukazatele, čeští představitelé odmítají a zdůrazňují princip dobrovolnosti. Podobný postoj jako Česko má například Slovensko či Polsko, naopak pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo.

Další návrh mluví o 20 000 lidí

Půjde o již druhý návrh Evropské komise na přerozdělení běženců. Další oblastí týkající se kvót je takzvané přesídlování, kdy by jednotlivé členské země měly v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnout útočiště lidem, u nichž už je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20 000 osob, na ČR by připadalo podle Komise 525 lidí.

Hraniční země EU si stěžují na zjevnou nerovnoměrnost v potýkání se s uprchlickou problematikou. Jen šest členských zemí Evropské unie z celé osmadvacítky nyní vyřizuje zhruba 77 procent žádostí o azyl.

Loni bylo na území Evropské unie na 600 000 žadatelů o azyl. Nejsou proto vyloučeny tlaky na "spravedlivější" přerozdělení přistěhovalců i v tak rozsáhlém měřítku.

Od začátku roku přibylo v EU dalších 60 000 běženců prchajících před válkami a chudobou v Asii a v Africe, z toho více než polovina v Itálii.

Návrhy Evropské komise budou ve většině případů vyžadovat konzultaci s Evropským parlamentem a souhlas kvalifikované většiny zemí EU, která odpovídá 15 zemím unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů.

Británie, Irsko a Dánsko, které mají výjimky v otázkách azylové a přistěhovalecké politiky, víz a hraničních kontrol, by podle všeho neměly v této záležitosti hlasovat.