Nejvyšší představitelé členských zemí aliance se dohodli jen na tom, že nebudou dále rozpočty na obranu snižovat. Ve světle událostí na Ukrajině, kde probíhá občanská válka, do níž jsou zapojeni i Rusové, a na Blízkém východě, kde sunnitští radikálové vyhlásili Islámský stát a upevňují svou moc, se čekalo, že by se mohlo podařit zvýšit aktuální výdaje. Mnoho zemí nedodržuje ani závazek dávat na obranu dvě procenta HDP.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen přitom na navýšení rozpočtů trval: „Na nejrůznější výzvy musíme odpovědět jednotně a silně. Musíme zajistit, aby NATO zůstalo připravené, schopné a ochotné bránit všechny spojence před každým ohrožením.” K tomu je potřeba zastavit propad obranných rozpočtů, zdůraznil. Právě na nízké výdaje evropských členů na obranu si v minulých měsících opakovaně stěžovaly Spojené státy.

Podle britského premiéra Davida Camerona je potřeba vrátit se k výdajům na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu při závazku 20 procent z této částky na obranné investice.

Rozšíření NATO je možné

Rasmussen uvedl, že NATO zůstane otevřené zemím, které mají o vstup zájem. Několik zemí sousedících s Ruskem mělo zájem vstoupit do NATO už v minulosti, ale neuspěla ani Ukrajina, ani Gruzie.

Potvrzení toho, že aliance je otevřená těm zemím, které splní vstupní podmínky, přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo právě Ukrajina. Ta už zvažuje, že zruší zákon, který jí neumožňuje vstoupit do jakéhokoli paktu. [celá zpráva]

NATO ale už ve čtvrtek dalo jednoznačně najevo, že hodlá s Ukrajinou úzce spolupracovat a pomůže jí s reformami bezpečnostního sektoru.