Hlavní obsah

Rusko o pořadatelství mistrovství světa kvůli sankcím nepřijde, tvrdí FIFA

Rusko kvůli ukrajinské krizi nepřijde o pořadatelství světového fotbalového šampionátu v roce 2018, prohlásil v úterý šéf FIFA Joseph Blatter. Reagoval tak na spekulace, že nové sankce by mohly Rusko postihnout i v oblasti sportu. Vyloučení z pořádání vrcholných sportovních akcí požadují v Evropském parlamentu například Zelení.

Foto: Profimedia.cz

Šéf FIFA Joseph Blatter (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin

Článek

"FIFA musí odhlasovat, že za nynějších podmínek ruské politiky a strategie ruského fotbalového svazu Rusko nemůže pořádat fotbalové mistrovství světa," prohlásila Němka Rebecca Harmsová, která spolu s Belgičanem Philippem Lambertsem stojí v čele europarlamentní frakce Zelení/Evropská svobodná aliance.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Sportovní zpravodajská agentura SID sankce vůči Rusku od FIFA či UEFA označuje jako nereálné. Od roku 2015 se totiž ruský energetický gigant Gazprom přinejmenším do roku 2018 stane sponzorem FIFA, tak jako od roku 2012 poskytuje peníze Lize mistrů, kterou pořádá evropská federace UEFA.

Bojkot sportu je nesmysl

Evropská unie navíc podle všeho nemůže Rusku šampionát odebrat, musela by k tomu přesvědčit samotnou mezinárodní organizaci FIFA a její sponzory. Podobně by Brusel musel světové sportovní organizace přesvědčit, aby Rusko mohlo přijít také o hostitelství MS v plavání v příštím roce v Kazani nebo světový hokejový šampionát v roce 2016 v Moskvě a Petrohradě.

FIFA k případným sankcím v prohlášení uvedla: "Historie nám ukázala, že bojkotování sportovních událostí a politika izolace či konfrontace jsou těmi nejméně účinnými způsoby řešení problémů".

Unie chce sankce prohloubit

Unie ovšem počítá s prohloubením současných sankcí. Dotknout by se měly třeba přístupu na kapitálové trhy, kdy by ruské společnosti, především ty státní, mohly mít omezenější přístup k zajištění financování. Týkalo by se to například ropných, telekomunikačních a dalších státních firem, tedy ne jen bankovních společností.

Měl by se rozšířit seznam lidí, kterým bude zmražen majetek a zakázán vstup do EU, a to například o osoby z nového vedení doněcké a luhanské separatistické republiky, z ruského parlamentu nebo armády.

Mohl by se také rozšířit zákaz exportu takzvaného zboží dvojího užití, tedy takového, které může nalézt využití v civilním i zbrojním sektoru.

Reklama

Výběr článků

Načítám