„Ukrajina je nyní terčem zahraniční vojenské agrese a teroru,“ řekl Porošenko před začátkem summitu podle agentury Bloomberg, „tisíce cizích vojáků a stovky cizích tanků jsou nyní na zemí Ukrajiny.“

Ministryně zahraničí EU Ashtonová uvedla, že panují „hluboké obavy“ ohledně „přímé agrese ruských sil“ na Ukrajině a vyzvala Rusko, aby stáhlo zbraně i vojáky.

I britský premiér David Cameron odsoudil stávající situaci a dodal, že EU čelí „zcela neakceptovatelné situaci, kdy jsou ruští vojáci na ukrajinské půdě“. Pokud bude tato situace pokračovat, musí to mít důsledky.“

Ukrajinský prezident Petro Porošeko (vlevo) se setkal s britským premiérem Davidem Cameronem

Ukrajinský prezident Petro Porošeko (vlevo) se setkal s britským premiérem Davidem Cameronem

FOTO: Reuters

Porošenko doufá, že se v sobotu podaří na summitu dosáhnout zpřísnění sankcí EU proti Rusku a že summit EU pověří Evropskou komisi, aby připravila jejich podobu. Uvedl to v Bruselu po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem.

”Mohu říci, že v komisi jsme už posoudili různé možnosti, pokud by země chtěly přistoupit k další úrovni sankcí,” řekl Barroso po schůzce. Připomněl, že státy EU už daly najevo připravenost nyní platná opatření zesílit v případě dalšího zhoršení napětí na Ukrajině. Dodal ale, že jen členské země EU mohou o takovém kroku rozhodnout.

Ukrajina hlavním tématem summitu

Sankce navíc nemohou být podle Barrosa cílem. ”Vidíme je jako odpověď na eskalaci, kterou jsme si nepřáli. A doufám, že nastanou podmínky pro skutečnou politickou a diplomatickou snahu nalézt řešení.”

Německá kancléřka Angela Merkelová přijíždí na summit EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová přijíždí na summit EU.

FOTO: Eric Vidal, Reuters

Ne všechny členské země jsou ale nakloněny zpřísňování sankcí, proti je SlovenskoMaďarsko a rozpaky vzbuzují i u českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Sobotka není pro nové sankce

„Česká republika nepřichází na toto jednání s návrhem na sankce. My přicházíme s návrhem na to, abychom revidovali celkovou strategii EU, protože ta se zatím nezdá jako příliš úspěšná. Já jsem si nevšiml, že bychom čehokoliv dosáhli,“ řekl český premiér.Poukázal na bezvýslednost dosavadní politiky Unie: „Mám pocit, že se Evropa teď trošku dostala do spirály sankcí, stejně tak jako Rusko a Ukrajiny se dostaly do spirály násilí a není tady nějaké řešení.“

„Nejdůležitější je, aby byly zastaveny boje na východní Ukrajině. Neustále tam přibývá mrtvých a nerýsuje se žádné řešení.“ zdůraznil a postěžoval si: „Jsem osobně zklamán výsledky summitu v Minsku, protože jsem očekával, že poté, co se sejdou představitelé EU, Ruska a Ukrajiny, dojde k nějakému posunu. Žádný pozitivní posun nenastal.“

Přestože během uplynulého týdne se objevily nové doklady o angažmá Ruska v bojích na východní Ukrajině, odmítl Sobotka uvalovat na Moskvu nové sankce. „Nemyslím si, že je na místě, abychom se teď automaticky dohodli na nějakých sankcích vůči Rusku, aniž by proběhlo jednání Unie a Ruska,“ konstatoval.

Podobný názor, že Unie nedohodne žádné nové sankce, vyjádřil i finský premiér Alexander Stubb. Podle agentury Reuters obsahuje návrh závěrů summitu aspoň výzvu, aby Evropská komise „urgentně“ připravila návrh nových sankcích proti Rusku.

Výměna vedení na vedlejší koleji

I když se má na summitu vybrat nástupce unijního prezidenta Hermana Van Rompuye a šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové, hlavním tématem se stala situace na Ukrajině.

Na dotaz Práva, zda existuje shoda na obsazení klíčových funkcí v Unii, což mělo být původně hlavním tématem dnešního summitu, Sobotka odpověděl: „Nemám pocit, že to je předjednané. Jsem připraven na to, že budeme jednat dlouho.“

Před summitem se zdálo, že je široká podporu pro osobu polského premiéra Donalda Tuska ve funkci předsedy Evropské rady čili europrezidenta. Zdálo se také, že již zeslábl odpor vůči italské ministryni zahraničí Federice Mogheriniové jako nové šéfce unijní diplomacie.