Firma Auto Union, ve které se v roce 1931 spojily značky Audi, Horch, DKW a Wanderer, byla druhá největší automobilka nacistického Německa, která ale nadále produkovala vozy pod původními značkami. Za války vyráběla obrněné vozy S-Kfz-222, auta Horch 901 s pohonem všech čtyř kol i nákladní vozidla Kfz-15 a motory pro tanky Tiger a Panther.

Už dříve historici potvrdili, že pro ni za druhé světové války pracovaly tisíce nuceně nasazených. Nová studie ale ukazuje, že počty nuceně nasazených byly výrazně vyšší, než se dosud vědělo. Pro automobilku navíc museli pracovat i vězni z koncentračních táborů.

Restaurovaný Horch 901

Restaurovaný Horch 901

FOTO: Profimedia.cz

Podle studie využívala firma Auto Union ve svých závodech ve Zwickau a v Saské Kamenici na 16 500 nuceně nasazených. Kromě toho SS pro potřeby automobilky zřídila nebo rozšířila sedm koncentračních táborů, v nichž pro Auto Union muselo pracovat na 3700 vězňů, z toho zhruba čtvrtina byli Židé. Jedním z těchto zařízení byl koncentrační tábor v Litoměřicích.

„Případ Audi ukazuje, že téma nucených prací je stále velmi aktuální,” reagoval na zveřejněné informace ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek. „Je dobře, že tato nová studie vnáší světlo do další temné kapitoly nucené práce a odkrývá rozsah bezpráví a lidského utrpení,” uvedl v tiskovém prohlášení.

Po druhé světové válce firma pokračovala v Západním Německu. Od roku 1959 patřila společnosti Daimler-Benz a v roce 1966 značku ovládl plně Volkswagen.