Žena před smrtí poskytla rozhovor britskému listu The Sunday Times, který informaci v neděli zveřejnil. Požádala, aby se o ní psalo jen jako o Anně.

V interview si seniorka ze Sussexu stěžovala na to, jak komunikace prostřednictvím moderní technologie vymazala ze společenských vztahů lidský prvek.

"Proč tolik lidí tráví své životy zíráním do počítače nebo na televizi? Já nikdy televizi neměla, jen rádio," svěřila se listu Anna. "Lidé jsou si čím dál tím vzdálenější. Stávají se z nás roboti. Je nedostatek lidství," doplnila.

"Přizpůsob se, nebo umři"

"Jako bych plavala proti proudu. To nejde. Pokud se neumíte přizpůsobit, jděte. Říká se: přizpůsob se, nebo umři. Ve svém věku cítím, že už se přizpůsobit nemohu," prohlásila.

Přestože netrpí nevyléčitelnou chorobou ani postižením, zdraví už jí neslouží jako zamlada. V minulém roce strávila 11 dní v nemocnici a představa, že by se tam měla vrátit a být tam déle, ji děsí.

Její případ zřejmě ve Velké Británii znovu zažehne diskusi na téma práva lidí na asistovaný dobrovolný odchod ze života. Od roku 1998 využilo možnosti asistované sebevraždy u švýcarské organizace Dignitas kolem dvou set Britů, připomíná deník Daily Mail. V zemi se chystá nová legislativa, která by to měla umožnit i na území Spojeného království.

Eutanazie prováděná lékaři je legální jen ve třech zemích EU: Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Švýcarsko je pak jedinou evropskou zemí, kde umírajícímu mohou pomáhat jak lékař, tak i laik, ovšem nesmí jít o klasickou eutanazii, kdy lékař podá smrtící látku sám, nýbrž o asistovanou sebevraždu.

Dobrovolná smrt stojí až 190 tisíc

Organizace Dignitas, která asistované sebevraždy provádí, si za tento úkon účtuje mezi částku 4000 až 7000 eur (zhruba 108 000 až 190 000 korun) podle toho, zda zajišťuje i pohřeb a ostatní náležitosti. Čelí za to kritice, protože se navenek tváří jako nezisková organizace, nicméně její zakladatel, právník Ludwig Minelli na projektu velmi zbohatl.

Sebevražda se provádí podáním smrtelné dávky látky phenobarbital. Klient ji ale musí sám vypít rozpuštěnou ve vodě nebo džusu, případně sám stlačit injekční stříkačku, aby šlo o asistovanou sebevraždu a nikoli o eutanazii v pravém slova smyslu, protože tu švýcarské zákony nadále zakazují.