Hlavní obsah

Ruská anexe Krymu nutí skandinávské země přehodnocovat neutralitu

Právo, Vladimír Plesník

Dramatický vývoj na Ukrajině a Krymu přiměl Švédsko a Finsko, dvě neutrální skandinávské země, zvažovat budoucí bezpečnostní strategii.

Foto: Profimedia.cz

Finský prezident Sauli Niinistö.

Článek

Pro Finsko není taková debata ničím zcela novým – prezident Sauli Niinistö vždycky zdůrazňoval, že jeho země nemá ve výhledu členství v NATO, ovšem při výrazně změněné bezpečnostní situaci přistoupení nevylučoval.

Foto: Profimedia.cz

Švédský vicepremiér Jan Björklund

Švédsko naopak až dosud trvalo na své neutralitě. Nyní, po ruské anexi Krymu, Jan Björklund, švédský vicepremiér a šéf liberálů, připustil „změny jak v doktríně, tak také ve směřování obrany, protože každý hasič se musí přizpůsobit charakteru požáru“.

Peníze teď jsou

Görran Hagglund, šéf křesťanských demokratů, v komentáři v listě Svenska Dagbladet šel ještě dál.

„Jsme malá země, závislá na jiných. Nemůžeme pošetile strkat hlavu do písku. Naopak musíme přehodnotit veškeré možnosti – včetně členství v Alianci. Všechno ostatní by bylo nezodpovědné,“ napsal.

V první reakci vyslala švédská armáda dvě bojová letadla na ostrov Gotland v Baltském moři, odkud Stockholm už dříve stáhl veškeré své jednotky. Ozbrojené síly Gotland vyklidily v rámci úsporných opatření a škrtů v obranném rozpočtu. Už loni v prosinci, kdy se události na Majdanu znovu dostávaly do obrátek, se vrchní armádní velitel Sverker Göranson postaral o rozruch tvrzením, že v případě útoku by se země tří korunek dokázala sama bránit nanejvýš týden.

Premiér Fredrik Reinfeldt hozenou rukavici zvedl a spolu s ministerstvem financí sáhl do rozpočtu tak, aby armáda mohla dostat víc peněz.

Cvičí na severu

„Máme mocného souseda, který je nevypočitatelný a který se nechová ve shodě s mezinárodními strukturami vytvořenými po konci studené války,“ zdůvodnil fakt, že se peníze našly.

V kruzích NATO v Bruselu sledují diskusi ve Švédsku se zájmem. „Pro Washington je Stockholm beztak už delší dobu tichým partnerem,“ řekl rakouskému deníku Kurier nejmenovaný americký diplomat.

Stockholm je členem programu NATO Partnerství pro mír. Od minulého týdne se 1400 švédských vojáků účastní manévrů Aliance v extrémních podmínkách na severu Norska nazvaných Cold Response (Chladná odpověď).

Vlivná opoziční sociální demokracie, ale i Zelení a Levice se i nadále vyslovují proti členství v Alianci. Poslední průzkum veřejného mínění z minulé neděle ukázal, že ho odmítá 52 procent dotazovaných.

Švédská neutralita neplatila doslova

Švédsko zhruba od roku 1814, tedy za krále Karla XIII., deklaruje svou neutralitu. Několikrát ji potvrzovali panovníci, třeba roku 1834 Deklarace krále Karla XIV. Jana.

Za 2. světové války vláda povolila přesuny wehrmachtu a válečného materiálu po železnici. V letech 1940–1943 krylo Švédsko čtvrtinu německé potřeby železné rudy.

V polovině srpna 1943 zastavilo dopravu německého vojenského materiálu přes své území. Od roku 1944 se Stockholm orientoval na Británii a USA. V letech 1944–1945 letectvu Británie umožnil přelet při náletech na Německo.

Diplomatické styky s Německem však přerušil až v den jeho kapitulace.

Reklama

Výběr článků

Načítám