V dopise, jehož části přetiskl list Le Figaro, manželé uvádějí, že je kruté, když je daňovým poplatníkům upírána svoboda zemřít, kdy si přejí.

„Jakým právem mohou být lidé tlačeni do kruté situace, když si přejí ukončit život v klidu? Není moje svoboda omezena jen svobodou ostatních? Jakým právem v tom mohou lidem bránit, když platí daně, nic státu nedluží a po celý život pracovali a pak vykonávali práce jako dobrovolníci?“ stojí v dopise.

Zejména Georgette, profesorka literatury a latiny, byla zákazem eutanazie pobouřena. Dopis byl zřetelně ovlivněn francouzskými existencialisty, podle nichž má člověk jen jedinou svobodu, a to zkrátit si život. Není jasné, zda jej psala ona, nebo její manžel, který se věnoval filozofii, zahraniční politice a futurologii, zejména reflexi 20. století a nástupu 21. století.

Nechtěli být břemenem

Jeden z jejich synů uvedl, že rodiče plánovali svou smrt po léta, protože nechtěli představovat finanční zátěž pro rodinu nebo zemi. „Víc než smrti se báli, že budou od sebe odděleni nebo závislí,“ prohlásil.

Také chtěli, aby jejich životy skončily současně, než aby čelili smrti sami. Spolu žili více než šedesát let. Hotel Lutetia si vybrali, protože v něm trávili líbánky. Objednali si na pokoj snídani, aby se jejich těla rychle našla, načež si vzali léky, které ukončily jejich životy. Místnost byla uklizená.

Není známo, zda dvojice trpěla nějakou nemocí.

Zákaz eutanazie chce jen menšina Francouzů

Eutanazie je v současné době ve Francii protizákonná, přestože si podle průzkumů většina Francouzů myslí, že by měla být umožněna lidem se smrtelnými nebo neléčitelnými nemocemi. V roce 2005 zákon umožnil lékařům předepisovat léky proti bolesti v dávkách, u nichž věděli, že zkrátí život.

Prezident Francoise Hollande loni nechal udělat půlroční studii problému a žádal vládu, aby akceptovala vůli lidu. Slíbil, že zákon bude předložen ještě před koncem roku 2013. Velký odpor se ale zvedl v konzervativních kruzích mezi lidmi, kteří odmítali také manželství homosexuálů.