Papež odpovídal na seznam otázek, které mu dal Scalfari, jenž není římským katolíkem.

Papež mimo jiné napsal: „Ptal jste se mne, zda křesťanský Pán Bůh odpouští těm, kteří nevěří a kteří nehledají víru. Začal bych tím, a to je základní, že slitování Boha nemá mezí, jestliže k němu přicházíte s upřímným a kajícným srdcem. U těch, kdož nevěří v Boha, je podstatně, zda jednali v souladu se svým svědomím. Lidé, kteří nemají víru, hřeší tím, že nejednají v souladu se svědomím.“

Scalfari jeho odpověď přivítal slovy, že je to „další důkaz o jeho schopnosti a touze překonat bariéry v dialogu se všemi“.

Vatikánský korespondent katolického listu The Tablet Robert Mickens řekl, že papežova sdělení jsou dalším důkazem jeho snahy zbavit církev zplesnivělé podoby, kterou posílil jeho ultrakonzervativní předchůdce Benedikt XVI.

„František je sice konzervativní, ale tohle všechno dokazuje, že hledá mnohem smysluplnější dialog se světem,“ řekl Mickens.

Katolická a většinou i protestantská tradice přitom hovoří o nebi jako o místě, které není dosažitelné pouhým lidským úsilím, byť heroickým, bez toho, aby se dotyčný odevzdal víře v Ježíše Krista jako Spasitele.