Spolkoví žalobci z úřadu pro objasňování nacistických zločinů se sídlem v Ludwigsburgu předběžně vyšetřovali 39 dozorců z Osvětimi a spisy 30 z nich předají státním zastupitelstvím v celém Německu s doporučením obžalovat je z napomáhání k vraždě. Sami žalobci z Ludwigsburgu pravomoc vznášet obžalobu nemají.

Místně příslušná státní zastupitelství pak musí rozhodnout, zda vznesou žalobu, informoval v úterý šéf ludwigsburgské centrály Kurt Schrimm. Podle něj záleží další vývoj také na kvalitě důkazů a zdravotním stavu obviněných. Schrimm i vzhledem k věku obviněných varoval před přehnanými očekáváními a naznačil, že procesu se jich možná dožije jen několik.

Vyšetřování spustil Demjanjukův případ

Třicítka předběžně obviněných žije v Německu. Nejstaršímu je 97 let a nejmladší je o deset let mladší. Kromě nich vyšetřovatelé identifikovali dalších sedm podezřelých nacistických zločinců, kteří žijí v zahraničí, jeden z nich dokonce v Izraeli. Místo pobytu dalších dvou se nepodařilo zjistit.

„To ukazuje, že dokonce ani 68 let po konci druhé světové války nemůže nikdo zůstat s čistým štítem v právním procesu,“ komentoval podání ministr spravedlnosti Bádenska-Würtenberska Reiner Stickelberger.

Úřad se začal o 39 podezřelých zajímat po odsouzení dozorce ze Sobiboru Johna Demjanjuka. Jeho případ ukázal, že odsoudit je možné i člověka, kterému už nelze prokázat přímou účast na vyvražďování. Podle nové právní argumentace by měl být odsouzen prakticky kdokoli, kdo sloužil v táborech smrti, a to za napomáhání k vraždě.

Demjanjuk, který loni v březnu zemřel v domově s pečovatelskou službou, byl v roce 2011 nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení za napomáhání k vraždě ve zhruba 28 000 případech. Zemský soud v Mnichově jej tehdy označil za „součást vyhlazovací mašinerie”. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu směl pobývat na svobodě až do vynesení rozsudku v odvolacím řízení, kterého se ale už nedočkal. [celá zpráva]