Vítězství strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) předpovídaly už nedělní odhady výsledků. Zemi tedy podle všeho čekají nelehká povolební vyjednávání, protože ani jedna z velkých stran nezíská v parlamentu většinu. Odborníci navíc vyjadřují obavy z další politické krize, protože Borisovova formace víceméně nemá s kým uzavřít koalici.

Čtyřprocentní limit pro vstup do jednokomorové sněmovny překročilo ještě Hnutí za práva a svobody (DPS), jež zastupuje tureckou menšinu - podle částečných výsledků dostalo 10,59 procenta hlasů. Nacionalistické hnutí Ataka si zatím připsalo 7,38 procenta hlasů. Hlasovalo jen 53 procent voličů, což je nejméně od pádu komunismu v roce 1989.

Ataka již oznámila, že neposkytne Borisovovi tichou podporu k vytvoření menšinové vlády, jak to učinila po volbách před čtyřmi roky. Možnost spolupráce středopravé formace se socialisty či DPS je podle pozorovatelů také málo pravděpodobná.

Předčasné volby se konaly po únorové demisi Borisovovy vlády, která následovala po masivních protivládních demonstracích. Vyvolaly je vysoké životní náklady a účty za elektřinu od distribučních společností, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro. ČEZ hrozí ztráta licence. [celá zpráva]

Bulhaři bouřlivě projevovali svoji nespokojenost nejen s drahotou, ale i politickými skandály, korupcí a vysokou nezaměstnaností. Ze 7,3 miliónu obyvatel jich žije 1,5 miliónu pod hranicí chudoby. Průměrná penze činí v přepočtu 3500 korun a průměrný plat 10 700 korun, což je méně než polovina průměru Evropské unie.