Dario Iacoponi měl v London Oratory, jedné z nejlepších škol v Británii, kterou mimochodem navštěvoval po boku dvou synů expremiéra Tonyho Blaira, jen nejlepší známky a díky jeho nadání mu bylo povoleno složit klíčové zkoušky GCSE o rok dříve. Exceloval při nich ve všech šesti předmětech. Kromě toho byl nadějným houslistou a pianistou. Měl v plánu studium práv na prestižní Yaleově nebo Harvardově univerzitě.

Pak ale v roce 1998 spáchal sebevraždu v domě svých rodičů. Počkal si, až budou pryč, a zastřelil se otcovou puškou. Spoušť, na kterou nedosáhl, když zbraň otočil proti sobě, stiskl s pomocí vařečky. Objevil ho o pět let starší nájemník.

Policejní vyšetřování odhalilo, že hoch dva měsíce před činem vedl intezivní úvahy o životě. V zápiscích pokrývajících pět deníků se zabýval výhodami a nevýhodami života.

Státní koroner John Burton prohlásil, že může v případě smrti školáka konstatovat pouze, že spáchal sebevraždu. „Bral to zcela stoicky, nebál se smrti. Spočítal si a rozhodl, že život není dobrý. Matematické výpočty to podle něj nevyvratitelně dokazovaly“.