Do ministryně se pustila Asociace pro africké Švédy. Podle ní to byla ukázka krutého rasismu. Požaduje, aby ministryně podala demisi.

Mluvčí organizace Kitimbwa Sabuni řekl švédské agentuře TT: „Říci, že to bylo uděláno s dobrým úmyslem, jen umocňuje výsměch všem lidem, kteří jsou oběťmi rasismu a obřízky.“

Umělkyně bojuje s předsudky

Autorka provokativní performance, sama černé pleti, je roztrpčena, že se její dílo setkalo s nepochopením. Zdůraznila, že svým uměním bojuje proti různým předsudkům a formám útlaku po mnoho let: "Dělám to, abych změnila a zlepšila pohled na černé v různých kontextech. Když mně Švédská organizace umělců požádala, abych udělal koláč v této formě, bylo to pro mě úplně přirozené.“

Ona sama pak instalaci dotvořila, když klečela u stolu s dortem tak, že její hlava působila jako hlava dortu. A když si účastníci akce odřezávali svůj díl, kvílela s expresivními grimasami.

Sama ministryně je zaskočena reakcí: „Je to bizarní situace. Pozvali mne, abych hovořila při příležitosti Světového dne umění o umělecké svobodě a právu být provokativní. Pak mne požádali, abych si uřízla kus dortu,“ řekla Liljerothová.

O rozšířené ženské obřízce se mlčí

Umělkyně i ministryně upozornily na jeden z nejpalčivějších problémů dneška, jímž je ženská obřízka, při níž se odstraňují stydké pysky a klitoris. Zákrok, který se provádí většinou mezi devátým a 15. rokem života, je velmi bolestivý. Navíc se provádí většinou v primitivních podmínkách, takže některé dívky umírají na sepsi nebo trpí neplodností.

Rituál má kořeny v dávné minulosti a pochází zřejmě z oblasti pramenů Nilu. Obřízka se provádí ve značném množství zemí. Častá je v chudých arabských státech, jako Jemen, i když ji někteří imámové označili za neislámskou. Běžná je též na východě Afriky.

Obřezány však jsou i mnohé Nigerijky nebo obyvatelé Ghaňanky. Obřezána byla i Naffissatou Diallová, která obvinila bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu, že ji zneužil. Byl to jeden z důvodů, proč dostala v USA azyl.

Běžná je i u většiny černošských etnik na jihu Afriky. Ani přijetí křesťanství na této praktice nic nezměnilo, i když kněží s ní bojovali v Lesothu už od 60. let devatenáctého století. Přesto se dál provádí.

Ženská obřízka je široce rozšířena, jen se o ní nemluví, pro obřezané ženy je to těžké a nechávají si toto trauma pro sebe. Světové společenství, a západní země, které pobuřuje každé zatčení disidenta v Číně nebo v Bělorusku, se tomuto problému takřka nevěnuje, byť se týká desítek miliónů žen, natož aby hrozilo zemím, kde se provádí sankcemi.

Reakce Asociace pro africké Švédy není nijak překvapivá, protože mnozí Afričané považují ženskou obřízku za součást svých tradic a lpí na ní.