„Tyto sítě a struktury existují od 80. a 90. let. V prostředí krajně pravicové scény kolují teorie a strategie, jak přejít k terorismu,“ vypověděl 34letý bývalý neonacista Landgraf. „Lidé, které znám, mluvili o používání trubkových bomb a dalších metodách,“ upřesnil.

Cílem krajní pravice je podle Landgrafa vytvořit neonacistický stát, nástupce Hitlerovy Třetí říše. „Tvrdili, že pokud Den D, kdy se společnost a stát zhroutí a na jejich troskách vznikne Čtvrtá říše, nenastane dost rychle, budou muset najít jiné cesty a prostředky, jak toho dosáhnout. Terorismus je jednou z možností,“ uvedl bývalý neonacista.

Podle Landgrafa, který z krajně pravicové scény odešel v roce 2006, je německá neonacistická scéna dobře organizovaná a schopná dostát svých hrozeb. To potvrdil i Bernd Wagner, vedoucí analytik krajní pravice a zakladatel společnosti Exit-Deutschland, pomáhající neonacistům opustit scénu. Podle něj šlo „zpočátku převážně o spontánní a neřízené rasistické násilí mezi mládeží, zatímco v posledních 10 až 15 letech se změnilo v cílené, lépe organizované a strategičtější.“

Německo uctilo oběti

Německo ve čtvrtek uctilo památku deseti lidí, kteří zemřeli vinou řádění neonacistické skupiny NSU ze Zwickau. Její tři členové byli zadrženi na konci loňského roku. Od roku 2000 přitom zabili přinejmenším deset lidí, z toho osm Turků, jednoho Řeka a jednu zasahující policistku. Údajně také stojí za bombovým útokem v turecké čtvrti z roku 2004, při kterém byly zraněny dvě desítky lidí.

Příbuzné dvou obětí neonacistické skupiny NSU během smutečního obřadu v Berlíně.

Příbuzné dvou obětí neonacistické skupiny NSU během smutečního obřadu v Berlíně.

FOTO: Tobias Schwarz, Reuters

Landgraf podle svých slov nebyl překvapen existencí podobné buňky a schopnostmi jejích členů. Zarazila jej spíš bezradnost bezpečnostních služeb. Ostatně na německé vyšetřovatele se po listopadovém zadržení trojice pachatelů snesla vlna kritiky. Policisté se například dlouhou dobu domnívali, že jde o vyřizování účtů mezi přistěhovaleckou komunitou kvůli drogám a hazardu. Neonacisty v případu zohlednili teprve poté, co v jednom z jejich bytů nalezli usvědčující DVD.

Angela Merkelová řeční během smutečního obřadu za oběti neonacistické skupiny NSU.

Angela Merkelová řeční během smutečního obřadu za oběti neonacistické skupiny NSU.

FOTO: Tobias Schwarz, Reuters

Podle Spiegelu zastiňuje čtvrteční obřad, kterého se zúčastnila i kancléřka Angela Merkelová, fakt, že zájem široké veřejnosti o téma sílících neonacistů v zemi tři měsíce po zadržení vrahů začal opadat. „Politický tlak se zase snižuje,“ postěžoval si Wagner.

Podle něj je ale nutné uvědomit si závažnost celé situace kolem xenofobie mezi jednotlivými skupinami obyvatel v Německu. „Očekávám, že bude (Merkelová) mluvit o rasovém mýtu v Německu a vysvětlí lidem, že nejsme etnicky homogenní společnost, nýbrž společnost rozličných etnických skupin,“ řekl před obřadem.

Inspiroval se u dědečka z wehrmachtu

Landgraf strávil mezi neonacisty 15 let. Za jeho silně xenofobní a rasistické postoje, které prý v té době zastával, mohla z velké části výchova. Nikdy prý nepoznal otce a v mládí na něj zásadní vliv měl děd, bývalý člen wehrmachtu a Hitlerjugend. „Ukazoval mi medaile a vyprávěl o hrdinských činech, které podnikl. Byl pro mě hrdinou,“ svěřil se Landgraf.

V pubertě se začal zejména prostřednictvím muziky sbližovat s hnutím skinheads a postupně se dovídal o organizované neonacistické scéně. K té se připojil kolem 20. roku života. „Byl jsem členem z přesvědčení. Našel jsem řešení svých osobních problémů, ale také politických problémů celého světa,“ řekl.

Svědčil mu prý také pocit sounáležitosti uprostřed skupiny. „Připomnělo mi to doby, o kterých mi vyprávěl dědeček. O romantice táboráků za Hitlerjugend,“ řekl Landgraf, jenž během působení u neonacistů podle svých slov vyžíval ze sociálních dávek, peněz od rodičů a prodeje hudby.

Popsal také důraz, jaký kladli členové krajní pravice na některé zásady. Úzce se stranili všeho anglického, pro cokoli vynalezli německý výraz a zavedli pokuty za užívání anglicismů. Podobně se také stravovali výhradně německými produkty, odmítali fast foody.

K návratu do normálního života Landgrafovi pomohla právě Wagnerova skupina Exit, kde dnes i pracuje. "Rozhodl jsem se odejít v roce 2005, protože jsem nebyl spokojen se svým životem," řekl Landgraf. "Byl jsem vedoucím členem neonacistické scény a měl spoustu přátel. Ale nebyl jsem schopen vést normální život, mít práci, byl jsem na dně společnosti. Později jsem si uvědomil, že ideologie, kterou jsem přijal, byla překážkou k mé svobodě," uzavřel.