Hlavní obsah

Štrasburk vyhověl stížnosti Kinského na české soudy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

9. 2. 2012, 11:12Štrasburk

Aktualizováno 9. 2. 2012, 11:36

Evropský soud pro lidská práva dnes vyhověl stížnosti Františka Oldřicha Kinského, jenž označil za nespravedlivé své procesy u soudů v Česku. Štrasburský soud v rozsudku uvedl, že při projednávání restitučních kauz byl Kinský zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces.

Článek

"I když soud nemá důvod spekulovat o tom, zda takové intervence ovlivnily průběh přelíčení, došlo k nim nicméně ještě před rozhodnutím soudu první instance. Po roce 2003 nebyla žádná právní akce Kinského úspěšná. Obavy Kinského o nezávislost a nestrannost soudu nebyly neodůvodněné," konstatoval štrasburský tribunál.

Soud uložil České republice vyplatit 10 000 eur (asi 250 000 korun) za způsobenou újmu a dalších 3380 eur (84 000 korun) na úhradu výloh. Rozsudek je nepravomocný, odvolání je možné podat do tří měsíců.

Kinský, který zemřel v dubnu 2009 ve věku 72 let, podal u různých českých soudů přinejmenším 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože údajně kolaborovali s nacisty. Kinského právníci tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale v té době nezletilý František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost.

Potomek jednoho z nejznámějších českých šlechtických rodů František Oldřich Kinský podal u soudů přes 150 žalob, uspěl ale jen výjimečně. Zlomovým byl pro jeho kauzy verdikt Ústavního soudu (ÚS) z listopadu 2005, podle něhož není možné domáhat se majetku zabaveného před rokem 1948 jinak než podle restitučních zákonů.
Kinský neúspěšně žádal vrácení zejména polností a lesů, chtěl ale zpět i budovy včetně paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí, kde sídlí Národní galerie. O majetek rodina přišla po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože podle dobových dokumentů spolupracovala s nacisty. Kinského advokát ale tvrdil, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, který zemřel už v prosinci 1938, ale František Oldřich, který byl v té době nezletilý.

Potomek jednoho z nejznámějších českých šlechtických rodů František Oldřich Kinský podal u soudů přes 150 žalob, uspěl ale jen výjimečně. Zlomovým byl pro jeho kauzy verdikt Ústavního soudu (ÚS) z listopadu 2005, podle něhož není možné domáhat se majetku zabaveného před rokem 1948 jinak než podle restitučních zákonů.

Kinský neúspěšně žádal vrácení zejména polností a lesů, chtěl ale zpět i budovy včetně paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí, kde sídlí Národní galerie. O majetek rodina přišla po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože podle dobových dokumentů spolupracovala s nacisty. Kinského advokát ale tvrdil, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, který zemřel už v prosinci 1938, ale František Oldřich, který byl v té době nezletilý.

Štrasburský soud se nevyslovil k oprávněnosti Kinského nároků, ale kritizoval české úřady, které podle něj svým postupem a svými výroky mohly průběh soudních jednání ovlivnit. Kritizoval rovněž způsob, jakým byl Kinský během uplatňování svých restitučních nároků trestně stíhán.

Evropský soud pro lidská práva, který posuzuje stížnosti občanů na konkrétní stát, nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi; soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování konkrétní kauzy určitá lidská práva a může danému státu nařídit zaplacení odškodného a soudních výloh.