Problémy ale premiér vidí mimo jiné s případnou ratifikací smlouvy v ČR i s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem.

K paktu se v pondělí večer rozhodlo přidat 25 z 27 zemí EU. Británie se odmítla připojit už loni. Příslušná smlouva se podepíše počátkem března.

Pokud bude ale chtít ČR vstoupit do eurozóny, k čemuž se zavázala ve smlouvě o vstupu do EU, stejně se jednou k paktu bude muset připojit. "Podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení a ratifikace této smlouvy. Chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě," řekl Nečas.

Nevyjasněná ratifikace

Jednou z příčin, proč se ČR k pondělní dohodě nepřipojila, je podle Nečase to, že není vyjasněno, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval. K podpisu podle něj potřebuje premiér mimo jiné zmocnění prezidenta, jehož podpis je pak třeba i k dokončení ratifikace. Jenže prezident Václav Klaus, který je znám kritickým postojem k EU, už deklaroval, že se pod tuto smlouvu nepřipojí.

"Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná," řekl Nečas.

"I vláda ČR ví a počítá s tím, že předseda vlády nepodepíše tuto smlouvu, pokud nebude dosažena shoda na ratifikační proceduře. V této věci panují rozporuplné názory dokonce jdoucí až do toho bodu, jako kdyby se jednalo o ratifikaci smlouvy typu mezinárodní dohody o velrybářství," řekl Nečas.

Pakt o rozpočtové kázni vzniká v reakci na dluhovou krizi, která tvrdě dopadá hlavně na státy eurozóny. Kvůli tomu se objevily i spekulace o jejím možném rozpadu. Řadu věcí z paktu ČR sama zavádí, zdůraznil premiér. Jinak ale Nečas byl k paktu, který podle něj znamená masivní přenos pravomocí z členských zemí na unii, hodně kritický.

"Tento text smlouvy České republice nic nového nebo nic přínosného nepřináší vyjma kroků, které si uložila sama," řekl.

Problémem je třeba i účast na summitech eurozóny. Česko podobně jako Polsko prosazovalo, aby mělo zajištěnou účast za rovnoprávných podmínek, ač by to neznamenalo, že by o záležitostech zemí používajících euro nečlenské země eurozóny rozhodovaly.

Van Rompuy: Rozumný kompromis

Poláky se partnerům nakonec podařilo přesvědčit, aby se k paktu připojili. Unijní prezident Herman van Rompuy to vysvětlil tím, že státy, které pakt ratifikují, budou "vtaženy" do debat o tématech, která se budou týkat smlouvy i případných změn v zásadní architektuře eurozóny.

Van Rompuy výsledný kompromis označil za velmi rozumný. Důvodem je mimo jiné i to, že eurozóna bude muset vždy vysvětlit, proč se případně hodlá sejít bez účasti států neplatících eurem. "Tento posun považuji za nedostatečný," řekl Nečas o ústupcích, které partneři nabídli. Podotkl, že ČR by "slušela" v pozici pozorovatele výraznější účast.

Kromě účastí na vrcholných schůzkách eurozóny má ČR podle Nečase problém také s nedostatečnou váhou, jaká je v paktu kladena na dluhové kritérium. Podle něj by státy neměly mít státní dluh větší než 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto podmínku nyní překračuje celá řada zemí v čele s Řeckem, Itálií či Belgií.