Už nyní se shromažďují data pasažérů cestujících z Evropy nebo přes Evropu do USA a tyto údaje se předávají americkým úřadům.

Krok, který byl přijat po tvrdém tlaku USA, zvedl v celé Unii silnou kritiku.

Tajné služby získají řadu citlivých údajů

Dubnové rozhodnutí, které má být rozšířeno i na všechny pasažéry cestující do EU nebo z ní, bylo podle diplomatů přijato pod tlakem Británie, ŠvédskaIrska. Tyto země požadovaly, aby byla i v EU shromažďována data pasažérů podle vzoru sdružení UKUSA, k němuž kromě USA a Británie patří i AustrálieKanada. Ústřední roli v dohodě z roku 1947 o vytvoření UKUSA hraje výměna informací špionážních služeb.

Přijaté opatření však zatím nebylo uvedeno do praxe, protože se nemá vztahovat na úplně všechny lety. Teď se v Bruselu svádí boj o to, které lety budou zahrnuty a které ne.

Česko proti souhlasu soudce

Rakušané se také pokusili prosadit, aby pro přístup k získaným datům byl nutný souhlas soudce. To však narazilo na odpor Británie, Francie, Itálie, Švédska a také Česka, které to označily za „neproveditelné“.

Rozhodnutím Unie získají špionážní agentury i další státní úřady možnost shromažďovat tzv. PNR, jak bývají data pasažérů označována. PNR přitom zahrnují nejen jejich jména či údaje o letu, ale také údaje o platebních kartách a další citlivé informace.

Právní experti Evropské komise proto varovali, že hrozí konflikt mezi evropským a národním právem. Řada nejvyšších soudů může chystanou normu při jejím zavádění odmítnout jako „neslučitelnou se základními právy“.

Požadavek, aby každý stát rozhodl, zda bude data sbírat, či ne, byl už odmítnut s tím, že pak by tajné služby nemohly sestavovat profily pasažérů, jež považují za podezřelé.

Profily mají být sestavovány „v reálném čase“ a „proaktivně“ – podle Francouzů a Britů by se měly vytvářet nejen o osobách, které jsou podezřelé z terorismu – což je obvyklé zdůvodnění pro podobné aktivity – nýbrž v případě všech podezřelých.