Z prohlášení není jasné, jaký soud a kdy toto rozhodnutí učinil, ale zřejmě jde o nejvyšší správní soud, který má jako jediný právo revidovat výnosy prezidenta.

Národním hrdinou Ukrajiny prohlásil Banderu loni tehdejší prezident Juščenko, a to krátce před tím, než opustil prezidentský úřad, v němž ho nahradil Janukovyč. Svým rozhodnutím tehdy vyvolal hněv Ruska, které Banderu považuje za fašistu a zločince. Protestovali ale také Poláci, kteří Banderu viní z organizování masových vražd polských občanů, jakož i centrum Simona Wiesenthala, které Banderu činí odpovědným za smrt tisíců Židů.

Bandera, který za druhé světové války bojoval za nezávislost Ukrajiny, proti Sovětskému svazu i za cenu spojenectví s nacistickým Německem, je v západní části Ukrajiny skutečně považován za hrdinu. Na východě, kde žije většina rusky hovořící populace, je to ale po vzoru Moskvy jednoznačně zloduch. Podle průzkumu z loňského podzimu je Bandera na západě země hrdinou pro 56 procent lidí, na východě jen pro devět.

Po druhé světové válce, když byli stoupenci Bandery poraženi Rudou armádou, se zbytky povstalců probíjely přes tehdejší Československo a Rakousko do americké zóny v obsazeném Německu. Američané Banderu Sovětům na rozdíl od mnoha řadových členů jeho armády nevydali. Bandera pak žil jako soukromník v Mnichově, kde byl v roce 1959 jako padesátiletý zavražděn agentem sovětské tajné služby KGB.

Ukrajinský prezident Vikror Jušenko (vlevo) předává Banderovu vnukovi titul Hrdiny Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Vikror Jušenko (vlevo) předává Banderovu vnukovi titul Hrdiny Ukrajiny.

FOTO: Mykola Lazarenko, Reuters