"Romské obyvatelstvo se na Slovensku určitě nestane většinovým," řekl listu Boris Vaňo z Infostatu. "Už dnes je jejich porodnost nižší než před deseti roky," zdůraznil Vaňo. Romové podle jeho odhadu postupně od většinového obyvatelstva převezmou i plánování rodiny.

Podle něj rychlost snížení porodnosti závisí na rychlosti integrace Romů do společnosti. Tento proces by urychlila zejména podpora vzdělanosti. Příležitosti studovat, cestovat, kariérně stoupat by zákonitě potlačily model rození dětí v mladém věku. Naopak život v osadách přispívá k vysoké porodnosti.

Demograf Branislav Šprocha uvádí, že Romové, kteří se úspěšně začlenili mezi neromské obyvatelstvo, mají statisticky dvě až 2,5 dítěte na ženu. Druhou skupinou jsou takzvaní separovaní Romové, kteří například tvoří obyvatelstvo jedné ulice v rámci většinových obcí. Jejich plodnost je asi tři až 3,5 potomka na ženu. Ženy v romských osadách mají pět i více dětí.

„I v této skupině však lze předpokládat završení demografické revoluce a následný pokles porodnosti," míní Šprocha. Slovensko je v rámci Evropy zemí s nejvyšším procentem romské menšiny k celkovému počtu obyvatel. K romské národnosti se jich však hlásí jen 90 000. Protože současná legislativa nedovoluje provádět sčítání lidí na etnickém principu, přesný počet slovenských Romů není znám.