Hlavní obsah

Atomové bomby mají ve výzbroji i Itálie, Belgie, Německo a Nizozemsko

Novinky, Pavel Stöckl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na seznamu zemí s nukleárním arzenálem se v rámci Evropy uvádí jen Rusko, Velká Británie a Francie. Skutečný výčet je však podle Federace amerických vědců (FAS) širší a jaderné bomby jsou uloženy i na základnách pod kontrolou Itálie, Belgie, Německa a Nizozemska.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Celkem jde o 200 jaderných termonukleárních bomb B61 Spojených států, ale pro případ konfliktu je mohou hostitelské země využít. Podle časopisu Time jde o jedno z temných tajemství z časů studené války a piloti vyjmenovaných zemí jsou dodnes připraveni využít i tyto ničivé prostředky.

Přestože jsou jaderné bomby formálně pod kontrolou USA, může být podle FAS skutečnost, že je mohly využít hostitelské země, porušením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968. Ta mimo jiné zavazuje signatáře, že nepředají přímo, či nepřímo kontrolu nad jadernými zbraněmi jiné straně.

I samotné umístění jaderných prostředků v Evropě je přitom citlivou otázkou. Průzkumy veřejného mínění v evropských zemích většinou vyznívaly tak, že většina Evropanů - kolem 70 procent - je pro stažení amerických jaderných prostředků. Z druhé strany pak zpráva amerických vzdušných sil konstatuje, že zabezpečení jaderných arzenálů uložených na vojenských letištích zmíněných evropský zemí nesplňuje všechny bezpečnostní nároky.

Obama chce svět bez jaderných zbraní

Americký prezident Barack Obama sice v Praze představil svou vizi světa bez jaderných zbraní, nicméně vojenské kruhy v USA a v rámci NATO vidí otázku rozmístění jaderných prostředků poněkud jinak. V prosinci 2008 bývalý ministr obrany James Schlesinger, který je v současnosti zodpovědný právě za jaderný arzenál USA, označil jaderné zbraně rozmístěné na základnách pod kontrolou evropských spojenců za zásadní prostředek zajištění bezpečnosti NATO a upevnění vazby mezi Evropou a Severní Amerikou v rámci aliance.

Odpůrci jaderných zbraní však tvrdí, že bezpečnost Evropy může být dostatečně zabezpečena balistickými mezikontinentálními raketami podobně jako v případě Jižní Koreje, odkud byly taktické jaderné zbraně staženy v roce 1991.

Pokud Spojené státy zmíněné bomby z evropských základen nestáhnou, je možné, že některé evropské země vyhoví tlaku veřejnosti oklikou. Například v Německu a Řecku se uvažuje o nákupu nových bojových letounů. které však už nebudou schopné posloužit jako nosiče atomových bomb.

Reklama

Výběr článků

Načítám