Spermobanka CECOS v Rennes i justice, na niž se Fabienne obrátila, odmítají ženě vyhovět s tím, že francouzské zákony umožňují použití spermatu uloženého ve spermobance jen se souhlasem dárce. Uvedenou podmínka potvrdil i Dominique, když se spermobankou sepisoval smlouvu. Posmrtné oplodnění podle úřadů není možné.

S tím se ale Fabienne nehodlá smířit. „Byla jsem šokována, když mi řekli, že to není možné. Nikdy jsme s tím nepočítali,“ komentovala postoj spermobanky žena, která má už tři děti z dřívějšího vztahu.

S Dominiquem se vzali ve spěchu, protože nemoc byla v té době na něm již znát. Tři měsíce po svatbě manžel zemřel. „Chtěli jsme počkat, až se Dominiquevův stav trochu zlepší, což se nestalo. Touha po dítěti ale zůstala. Budu proto dále bojovat, abych mohla mít Dominiquovo dítě,“ prohlásila poté, co státní zástupkyně potvrdila odmítavý postoj k jejímu přání. V polovině října se případem bude zabývat soud, který má spor rozhodnout.

V jiných zemích je posmrtné oplodnění povoleno: například v USA jsou tisíce takových případů - jde často o vdovy po vojácích, kteří padli v Iráku.

V příštím roce chce francouzský parlament nově formulovat zákon o bioetice. Zda změna přinese i povolení posmrtného oplodnění, není zatím jasné.