"Odvolávají se na podobnou vakcínu proti prasečí chřipce v USA v roce 1976,” napsal list s tím, že usmrtila 25 osob, zatímco na virus zemřel jen jeden člověk.

List připomíná, že americká vakcína až osmkrát zvýšila možnost onemocnět GBS, způsobila tehdy 500 takových případů a byla stažena už po deseti týdnech, přičemž vláda musela vyplatit desítky miliónů dolarů odškodného.

Panují obavy, zda je vakcína otestovaná

GBS napadá mozek, vyvolává ochrnutí až neschopnost dýchat.

"Už se objevily obavy, že nová vakcína nebyla dostatečně vyzkoušena a účinky - zejména na děti - nejsou známy,“ poznamenal britský list.

Vakcína je podle něj vyvíjena farmaceutickými společnostmi a během první vlny imunizace, která má podle očekávání začít v říjnu, bude (v Británii) podána asi 13 miliónům lidí, přičemž prioritu bude mít každý ve věku od šesti do 65 let s doprovodným zdravotním problémem, těhotným ženám a odbornému zdravotnickému personálu.

"Virus prasečí chřipky v nové vakcíně se trochu liší od kmene viru z roku 1976, ale možnost zvýšeného výskytu onemocnění GBS zůstává předmětem obav,“ napsal Mail Online a citoval z prvního dopisu datovaného 29. července  profesorku Elizabeth Millerovou:

“GBS byla identifikována jako stav vyžadující zvýšené sledování, jakmile se vyjde s vakcínou prasečí chřipky,” napsala. Rustam al-Shani Salman ze Sdružení britských neurologů naléhavě vyzval 27. července lékaře ke spolupráci: "Pandemie prasečí chřipky (H1N1) nás předběhla a potřebujeme podíl každého člena (sdružení) na novém průzkumu GBS, který začne 1. srpna a potrvá přibližně devět měsíců“.